Konec uhlí, co nejrychleji, co nejspravedlivěji. To je motiv několika akcí, které v tomto týdnu chystají aktivisté v regionu. V Ústí nad Labem v pondělí 31. srpna se svými záměry seznámili novináře.

Takzvaný akční víkend připravilo hnutí za klimatickou spravedlnost Limity jsme my (LJM). Kromě toho i lidé z několika dalších environmentálních organizací svolávají na sobotu demonstraci nazvanou Za budoucnost bez uhlí. Představu o počtu lidí, kteří se sejdou, organizátoři podle svých slov nemají. Z taktických důvodů také nesdělili, co přesně na místě chystají. Už v pondělí se pustili do stavby čtvrtého Klimakempu na louce v obci Okořín na Chomutovsku. Od čtvrtka tu uspořádají workshopy.

Požadavky aktivistů na vládu

- Rychle ukončit těžbu a spalování uhlí
- Spravedlivá transformace uhelných regionů
- Co nejrychlejší ukončení provozu elektrárny Počerady
- Navýšení cílů snižování emisí v rámci Evropské unie do roku 2030

Demonstrace v Počeradech bude možná docela rázná a na místě se dá čekat přítomnost policistů. „Dopady klimatické krize jsou už tak vážné, že je třeba z plejády nástrojů předat i něco, co je důrazné,“ naznačila Kateřina Holá z LJM s tím, že podobná občanská neposlušnost dříve pomohla třeba k ukončení rasové segregace nebo získání volebního práva žen.

V červnu v roce 2017 aktivisté vnikli do prostoru lomu Bílina na Mostecku. „Postihy účastníků byly v řádu přestupků,“ vrátil se k akci Petr Doubravský z českého hnutí studentů středních škol Fridays for Future s tím, že část účastníků přestupkového řízení se odvolala.

Tak vypadal Klimakemp 2018 u Litvínova:

Aktivisté podobné protesty pořádají proto, že vláda podle nich místo zavírání uhelných elektráren pouze dlouze diskutuje v uhelné komisi o různých scénářích konce uhlí. Na ekology má ale nejspíš každý možný scénář příliš pozdní datum. A nejen to jim vadí. „O konci uhlí rozhodují zejména lidé a politici napojení na fosilní průmysl. Hrozí proto, že finální rozhodnutí bude vymyšleno tak, aby na něm uhlobaroni vydělali,“ poukázala Holá.

Energetický expert Greenpeace Jiří Jeřábek připomněl, že lídři Evropské unie (EU) se před pár lety rozhodli snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti stavu v roce 1990. Ekologové ovšem poukazují na studie, podle nichž je i to málo, aby se pokud možno co nejvíc zabránilo globálnímu oteplování Země. Evropská komise nyní připravuje navýšení původního cíle, ale tuzemští politici to podle ekologů blokují. „My žádáme navýšení cílů na 55-65 procent oproti roku 1990,“ uvedl Jeřábek.

Firma VDED vyrábí ve Velkém Březně dezinfekční brány
S virem si brána poradí okamžitě. Nová zařízení vyrábějí ve Velkém Březně

EU ve fondu Just Transition Fund nedávno vyčlenila na investice do zelených technologií a transformace uhelných regionů miliardy eur. „Jednotlivé regiony o tyto peníze mohou žádat. Ty mohou přijít velmi rychle, ale je potřeba, aby regiony navrhly plán transformace do roku 2030. A aby měly konkrétní projekty, které budou pomáhat snižování emisí, s rekultivacemi a s pracovním trhem, aby zaměstnanci z uhelného průmyslu našli pracovní místa jinde,“ poukázal Jeřábek.

Sobotní demonstrace právě u elektrárny Počerady je podle aktivistů symbolická. „Velmi dobře ilustruje přístup Česka k ochraně klimatu. Společnost ČEZ letos na jaře uvedla, že emisně nejnáročnější jsou tří její zdroje. Elektrárna Mělník 3, kterou má v plánu uzavřít, elektrárna Počerady a Prunéřov 1, která je už uzavřená,“ řekl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Ekologům chybí plán i na uzavření Počerad, ČEZ je totiž prodal společnosti Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. „U takto emisně náročného zdroje je strategicky velmi problematické usilovat o jeho další provoz,“ komentoval Polanecký.