Nedostatky ve výživě, špatné opylení, nevyhovující půdní podmínky a mnoho dalších faktorů vyvolává vznik takzvaných abionóz, neparazitních poruch. Když známe příčiny, můžeme se důsledkům bránit.

1. Fyziologickou nekrózu květního konce plodů rajčat i paprik má na svědomí nedostatek vápníku v půdě. Za vlhkého počasí jsou nekrotické skvrny šedé, mokré, někdy druhotně pokryté saprofytickými houbami. Když je sucho, skvrny zasychají a jsou vpadlé a černé. U rajčat se velmi často projevuje zmíněný deficit při pěstování v nádobách.

2. Nedostatečné vybarvení plodů, označované jako zelený límec, je fyziologická porucha v dozrávání, nikoliv houbové onemocnění, jak se někteří pěstitelé mnohdy domnívají. Na poruše vybarvování plodů se podílí kromě odrůdových vlastností především intenzivní sluneční záření vedoucí k přehřátí pletiva. Poruchy se častěji vyskytují u výše postavených plodů na okrajích řádků či u silně odlistěných rostlin. U lehčích forem poruchy (žluté kapuce) mohou plody změnit barvu i po sklizni, zelený límec zůstává i v průběhu skladování.

3. Při takzvaném prorůstání vijanů není vijan ukončen plodem, ale pokračuje v růstu a na jeho konci vyrůstá nový stonek s listy. Tento jev zatím nemá zjištěnou konkrétní příčinu; stejně tak porucha, která se loni projevila nejen u rajčat, ale i u ostatních lilkovitých zastavení růstu, deformace, neuvěřitelná křehkost a stáčení listů. Prozatím se tyto jevy přisuzují přítomností reziduí herbicidů v používané zemině.

4. V období veder, kdy vysoké teploty překračují 30 °C, může nechráněné plody popálit slunce. Příznak je velmi nápadný, na straně ke slunci je část plodu světle žlutá až bílá; původní červená barva se ztrácí, plody se přestávají vyvíjet. Chuť plodů se mění, jejich skladovatelnost je minimální. Pokud hrozí nebezpečí poničení rajčat slunečním zářením, vyplatí se je zastínit alespoň přes poledne.

5. Při venkovním pěstování často rajčata praskají, pukají, a to především tehdy, když nejsou pravidelně zavlažována. Jestliže se po delší době sucha nebo nezalévání dostaví silné deště, rostlina se nedokáže vyrovnat s okamžitým nadbytkem vody a její pletiva začnou praskat. Do puklin se pak dostanou mikroorganismy (bakterie a houby), které mohou vyvolat různé hniloby. Jednotlivé odrůdy rajčat jsou k této poruše různě náchylné. Preventivní ochranou je pravidelná zálivka, především v době sucha.

6. Problémy s rajčaty, především se sadbou pěstovanou doma za oknem, se objevily už i letos. Zahrádkáři zaznamenali neobvyklý příznak na listech. Napadení začíná od nejstarších listů a projevuje se vznikem vodnatých skvrn. Ty po několika dnech seschnou a vytvoří na spodní straně listů puchýře, které mohou připomínat pokožku ropuchy. Listy následně žloutnou a sesychají. Lze se domnívat, že jsou sazenice napadeny bakteriemi rodu Xanthomonas. Bohužel zatím nemáme žádné účinné přípravky, které by postup onemocnění radikálně zastavily. Dobrou zprávou je, že onemocnění se na nové listy nešířilo. V této souvislosti apeluji na pěstitele, aby se vyvarovali nevhodných substrátů a rostliny nepřelévali, pokojová teplota při předpěstování sadby by měla být zhruba 22 °C.