Poslední čtyři roky byly pro obyvatele Rumburku i jeho okolí plné nejistoty. Finanční ztráta nemocnice se velmi rychle prohlubovala z běžných deseti milionů ročně nejprve na třicet a následující rok na padesát milionů korun. Takovou částku si už město, kterému nemocnice patřila, nemohlo dovolit. Špitál tak skončil v insolvenci, ze které jej vykoupil kraj. „Když si nemocnici převzal kraj, hodně se mi ulevilo. Je to silný investor, který si na rozdíl od města může dovolit potřebné investice. A je to také záruka stability,“ řekl starosta Rumburku Lumír Kus, který je pro zářijové volby dvojkou hnutí ANO.

Rumburk přispíval na zdravotnictví ve městě i poté, co spadla nemocnice do insolvenčního řízení a následně si ji převzal kraj. Věnoval například peníze do nadačního fondu Krajské zdravotní, podle starosty především na náborové příspěvky.

Krajské zdravotní se postupně daří shánět další lékaře. Před několika měsíci nastoupil nový primář chirurgie, novou šéfku má také interna. „Máme hodně plánů. V nejbližší době jde o otevření diabetologické a endokrinologické poradny včetně obezitologické. Výhledově bych přivítala, aby se podařilo otevřít i interní oddělení,“ zmínila nová primářka Sylvie Štrégl Hrušková.

close Anketa info Zdroj: Deník zoom_in

Přestože už Rumburk nemocnici nevlastní, chce i nadále pracovat na rozvoji zdravotnictví ve městě. „Uvažujeme o koupi bývalé polikliniky. V současné době totiž nemáme možnost případným zájemcům nabídnout vhodné ordinace,“ doplnil Kus.

Zdravotnictví je velkým tématem také podle lídra Rumburských patriotů Leoše Moravce. „Je to problém celorepublikový. U nás je to o to horší, že hodně lékařů bydlí v Rumburku a pracuje v Německu. Nemocnici jsme řešili půl volebního období, podle mne bylo poslání do insolvence jediným reálným řešením,“ uvedl Moravec, který byl tehdy v dozorčí radě Krajské zdravotní.

close Lužické náměstí v Rumburku. Ilustrační foto. info Zdroj: Martin Motl zoom_in Lužické náměstí v Rumburku.  Rumburk je s necelými jedenácti tisíci obyvatel druhým největším městem Šluknovského výběžku. Je přirozeným centrem jeho severní a i západní části. Většina lidí si jej spojuje s Rumburskou vzpourou, historických souvislostí nabízí ale daleko více. Rumburk byl například významným sídlem textilního průmyslu, u místního kláštera se nachází nejseverněji umístěná loretánská kaple, rumburské panství patřilo více než 240 let Lichtenštejnům, jednomu z nejvýznamnějších rodů v Evropě. Po válce se musel Rumburk, stejně jako jiná města v Sudetech, vypořádat s nucenou výměnou obyvatelstva. I kvůli tomu má dnes výrazně méně obyvatel než v předválečných letech, kdy zde žilo až téměř 17 tisíc lidí. Po roce 1989 se pak musel vyrovnat s problémy textilního průmyslu. Přesto dnes patří k městům s nižší nezaměstnaností, i díky továrně na automobilové díly, která je největším zaměstnavatelem v okrese.

I on si pochvaluje převzetí nemocnice zdravotnickým holdingem. „Prosazuji převzetí bývalé polikliniky městem. Jsem rád, že se k tomu přidali i další kolegové v zastupitelstvu. Je to účelový dům, na lukrativním místě. Byla by škoda, kdyby nám ji někdo vyfoukl,“ dodal rumburský politik s tím, že by město mělo nabízet přicházejícím lékařům také byty. Což Rumburk nyní dělá.

„Nákup polikliniky je jeden z lepších nápadů, který tu byl. To je základ. Město by tak mohlo nabídnout vlastní prostory. Ale pořád je to příliš slabá pobídka na to, abychom sem lékaře dostali,“ myslí si Šárka Štruplová Růžičková, jednička Restartu Rumburk. Pod tímto názvem v druhém největším městě Šluknovského výběžku kandiduje STAN. Podle jejího názoru by mělo být město aktivní v oslovování lékařů s tím, že by v Rumburku mohli pracovat třeba jen dva dny v týdnu. „Pokud sem chtějí přijet alespoň takto, zaplať Pámbu za to. Ve městě nyní chybí dermatolog nebo lékař ORL. Ale například stomatologů je nedostatek úplně všude. Navíc městské peníze nejsou nevyčerpatelné,“ uzavřela Štruplová Růžičková.

Komentář: Bez kvalitního zdravotnictví budou lidé z regionu dál utíkat
Školství, doprava a zdravotnictví. Základní věci, které musí veřejná správa zajistit lidem. Na Šluknovsku dlouhé roky platil provoz nemocnice ze svého Rumburk. Nechybělo mnoho a celý region s 55 tisíci obyvatel, jejichž počet se o letních měsících pravidelně zdvojnásobí, byl bez nemocnice. To když rumburští zastupitelé odmítli uhradit ztrátu, která se z akceptovatelných deseti milionů ročně vyšplhala na neakceptovatelných padesát milionů.

close Alexandr Vanžura, Děčínský deník info Zdroj: Deník zoom_in Komentář Alexandra Vanžury Skončilo tak financování provozu nemocnice, na kterém se ostatní obce Šluknovského výběžku téměř nepodílely. Neskončily tím ale problémy, které toto zdravotnické zařízení má. Stále, už pod Krajskou zdravotní, se potýká s nedostatkem lékařů, jejich deficit se daří umazávat jen pomalu. Stále je v nevyhovujících podmínkách. Ale i to by se mělo změnit, kraj chystá kompletní rekonstrukci a dostavbu nemocnice.

Město se ale zdravotnictví a vlivu na něj nechce zbavit. Nyní usiluje o koupi polikliniky. V současné době totiž nemá možnost nabídnout při lákání nových lékařů specialistů ordinace tak, jako to dělají v jiných městech. K tomu by měla posloužit právě poliklinika nedaleko centra města.Hejtmanství i radnice si tak pravděpodobně uvědomují, že fungující zdravotnictví je kromě kvalitních škol nebo dopravy jedním z předpokladů k tomu, aby se podařilo udržet lidi v regionu. Vždyť dnes musí za ambulantními specialisty nebo i kvůli hospitalizaci třeba na interně jezdit do Děčína, České Lípy nebo Liberce. Tedy do měst, která jim nabídnou práci, slušné vlakové i autobusové spoje nebo dobré školy pro děti. Proč by se pak do nich neměli přestěhovat na stálo a zůstávat v regionu, který je na okraji zájmu téměř všech centrálních politiků?