Úsekové radary, které si město pronajalo od soukromé firmy WST, měly být ve Varnsdorfu krokem k bezpečnějšímu provozu na silnicích. Jak se velmi záhy ukázalo, byly především krokem ke snadným obecním příjmům. Během velmi krátké doby vystavilo město platební příkazy za 100 milionů korun. Padl také první rozsudek, který říká, že měření nebylo v souladu se zákonem. Firma, která městu radary pronajala, byla totiž placená formou provizí. Právě to zákon zakazuje.

Ptali jsme se politiků.
Ptali jsme se politiků: Vrátí se radary na měření rychlosti do Varnsdorfu?

Současné vedení radnice se myšlenky úsekových měření ve Varnsdorfu nevzdalo a snaží se domluvit s policií na úsecích, kde to bude možné. Zatím ale bezvýsledně. „Chceme je umístit tam, kde budou opravdu mít vliv na prevenci a bezpečnost silničního provozu. Rozhodně to nesmí být prostředek k naplňování obecního rozpočtu,“ říká místostarosta Jiří Sucharda (ODS). Úsekové měření chtělo město mít znovu na Studánce a na Národní ulici v centru. Na to ale nemají souhlas dopravního inspektorátu. Proto město na doporučení policie pořídilo ruční radary, které může využívat na předem definovaných místech.

Jde o místo

Samotné úsekové měření přitom podle odborníků není zavrženíhodné. Pouze je potřeba smysluplně vybrat vhodné lokality. „Je potřeba vybrat místo, kde jde skutečně o bezpečnost, a ne o peníze pro obec. Je nutné počítat i s tím, jestli třeba nejsou v měřeném úseku křižovatky se semafory, které mohou výsledky měření výrazně ovlivnit,“ vysvětluje expert na bezpečnost v dopravě Jan Pechout. Podle jeho názoru má smysl na silnicích první třídy, podél kterých stojí domy. V místech, kde taková silnice projíždí například lesem, je považuje za nesmyslné.

Kunertovy závody ve Varnsdorfu vyrostly v punčochářské impérium.Kunertovy závody ve Varnsdorfu vyrostly v punčochářské impérium.Zdroj: SOkA DěčínMalý Manchester v českém Nizozemí, tak se přezdívalo největšímu městu Šluknovského výběžku Varnsdorfu. Přezdívku si vysloužil díky textilnímu průmyslu, který byl až do 90. let minulého století hlavním zdrojem obživy velké části obyvatel města. Od výroby textilních látek až po punčochové zboží, jehož slávu již za první republiky rozšířila Kunertova továrna, která po válce pokračovala pod názvem Elite. Varnsdorf se také pyšní historicky prvním úplným liturgickým provedením mše Missa Solemnis Johanna Sebastiana Bacha. Varnsdorf byl ve své době největší vesnicí Rakouska - Uherska, městem se stal až v roce 1868. Stejně jako jiná města na severu, i Varnsdorf se potýkal po druhé světové válce s obměnou obyvatelstva a po roce 1989 s postupným úpadkem textilního průmyslu. Velkou šanci pro Varnsdorf znamenalo otevření hranic a především jejich faktické zrušení po vstupu do Schengenského prostoru. Město je totiž ze tří stran obklopeno německými městy, jen jedním směrem se jede do českého vnitrozemí.

Radarová kauza vedla k pádu tehdejšího vedení. Odpor proti měření rychlosti velmi rychle rostl, výzvu k zaplacení pokuty totiž dostávaly tisíce lidí přímo z města a jeho okolí. Ti, kteří například přes Studánku jezdili denně, měli zaplatit i desítky tisíc korun. Definitivně ale vaz tehdejšímu vedení města v čele se Stanislavem Horáčkem a Josefem Hambálkem zlomilo až policejní stíhání. Kriminalisté si přišli pro oba hlavní představitele města, starostu soud poslal do vazby. Po následném pokračování vyšetřování, jehož součástí byla i mezinárodní pomoc ze zámoří, se státní zástupce rozhodl oba politiky obžalovat.

Hlavní aktéři radarové kauzy, tedy exstarosta Stanislav Horáček a bývalý místostarosta Josef Hambálek, se budou ucházet o hlasy voličů i v zářijových volbách. Poté, co museli opustit hnutí ANO, za které kandidovali v posledních volbách a které se od nich velmi rychle distancovalo, jdou do voleb jako Varnsdorf náš domov. Záštitu jim dala strana Domov, která vzešla z Volného bloku kontroverzního bývalého poslance Lubomíra Volného. Ten proslul nejen popíráním vědeckých poznatků během covidové pandemie, ale také násilím přímo v sále Poslanecké sněmovny.

Komentář: Pro aktéry korupčních kauz nesmí být v politice místo. Leda by své jméno očistil
Jednou z největších politických kauz končícího volebního období na Děčínsku byl pronájem radarů ve Varnsdorfu. Ten nejen zatřásl radnicí a proměnil její vedení, ale skončil také u soudu. Nejprve správního, který rozhodl, že Varnsdorf postupoval při měření rychlosti nezákonně. Druhá větev, tedy ta trestní, před soud teprve míří.

Alexandr Vanžura, Děčínský deníkKomentář Alexandra VanžuryZdroj: DeníkPo odhalení šméček se rozjelo složité policejní vyšetřování, do kterého byly zapojené i policejní sbory z jiných zemí. Státní zástupce si totiž vyžádal mezinárodní právní pomoc v zámoří. Pokud bude kauza dotažena k pravomocnému rozsudku, bude se jednat o největší korupční případ na Děčínsku za několik posledních let. Vedla k němu přitom bohulibá myšlenka, tedy zvýšení bezpečnosti ve městě. Jenže jak už to tak bývá, nápad za jedna, provedení za pět.

V civilizovaných zemích by bylo nepředstavitelné, aby se hlavní aktéři takové kauzy i nadále pohybovali ve veřejném prostoru. Ne tak ovšem v Česku a ve Varnsdorfu obzvlášť. Oba dva bývalí hlavní představitelé města, tedy exstarosta Stanislav Horáček a místostarosta Josef Hambálek nejen že zůstali v zastupitelstvu, ale znovu se budou ucházet o hlasy voličů. Tentokrát již ne za ANO, ale za Domov. Tedy stranou vzniklou po loňských neúspěšných volbách z Volného bloku.

Lidé spojení s takovými kauzami nemají ve veřejném životě, natož v politice co dělat. Oproti běžnému životu totiž v politice musí platit presumpce viny. Politici zachází s veřejnými prostředky, v případě Varnsdorfu se jedná o stovky milionů ročně, a důvěra je v politice tím nejdůležitějším. Oni dva si ji není nezaslouží. Pokud se chtějí do politiky seriózně vrátit, musí nejprve očistit své jméno.