Jan Skalický bydlí podle veřejně dostupných údajů v jednom z paneláků na Starém Městě. Na vchodu, kde má od prázdnin trvalé bydliště, ale jeho jméno na zvoncích není. Stejně tak nepochodí pošťáci, když mu budou chtít přinést poštu. Není totiž ani na žádné poštovní schránce. V domě jej neviděli ani jeho sousedé.  Je velmi pravděpodobné, že se jedná pouze o fiktivní adresu.

„Jsem v Děčíně poslední tři roky téměř pořád. Mám tu většinu svých aktivit. Děčín je město plavby, které se věnuji 20 hodin denně,“ vysvětloval před časem Deníku Jan Skalický, který v minulosti působil v komunální politice na Praze 5. V této pražské městské části má také bydliště uvedené na volebním lístku.

To, že kandiduje člověk, který ve městě fakticky nežije, se nelíbí některým politickým protivníkům Skalického. „Domnívám se, že v případě pana Skalického dochází minimálně k obcházení, spíše však k porušení volebního zákona v té zcela zjevné míře účelovosti změny jeho trvalého bydliště. Říká se tomu 'materiální znaky trvalého bydliště' a poměrně jasně je vymezuje ve svém precedenčním Nálezu i Ústavní soud,“ myslí si dvojka STAN Filip Ušák s tím, že by Skalický měl být vyškrtnut z voličského seznamu. Tím by nemohl být v Děčíně ani zvolen. Z pátého místa má přitom na zvolení velmi solidní šanci. „Pokud tomu skutečně tak je, mělo by se postupovat v souladu s platnou legislativou," uvedl lídr ODS Martin Kubš.

Podle informací Deníku na magistrát už doputovala žádost na vyškrtnutí Jana Skalického z voličského seznamu, nebyla ale zatím nijak vyřízena. Je možné, že pokud na seznamu zůstane až do voleb, může být jejich výsledek z tohoto důvodu napadnut u krajského soudu.

V Děčíně to není jediný kandidát, který má formálně bydliště ve městě, ale ve skutečnosti bydlí jinde. Týká se to také například Jiřího Skřivánka, který kandiduje za Volbu pro Děčín, žít má ale v přibližně deset kilometrů vzdáleném Veselém.

„V Děčíně jsem se narodil, studoval a 14 let zde pracuji. Poštovní korespondence mi chodí již 33 let na stejné místo mého bydliště,“ říká Skřivánek s tím, že v uplynulých letech uspořádal v Děčíně řadu akci pod hlavičkou spolku Kultura pro Děčín nebo děčínské buňky KDU-ČSL.

Politická turistika se dotkla také Bíliny na Teplicku, kam si o letošních prázdninách nahlásil trvalé bydliště předseda DSSS Tomáš Vandas. Ten zde kandiduje za uskupení pod názvem Čistá a bezpečná Bílina. Na kandidátce s podobným názvem kandidoval v komunálních volbách již před čtyřmi lety, nebylo to ale v Bílině. V roce 2018 stál v čele Čistého Ústí. Tehdy se ziskem 2,7 procenta hlasů neuspěl. „Původně jsem v těchto komunálních volbách nechtěl kandidovat. Obrátila se na mě skupina místních občanů, abych jim vedl kandidátku. Žádosti se stupňovaly, nakonec jsem se rozhodl, že jim vyhovím,“ řekl Vandas Deníku, který nepovažuje za hendikep to, že kandiduje ve městě, ve kterém doposud nežil.

Proti kandidatuře Vandase vystoupila bílinská buňka ANO. „První dva kandidáti mají oficiální trvalý pobyt od července 2022 (oba na stejné adrese) na Teplickém předměstí v panelovém domě, který vlastní jedni z největších vlastníků soukromých bytů v Bílině, a to převážně bytů na Teplickém předměstí,“ napsalo hnutí na své bílinské facebookové stránce, přičemž si při označení těchto kandidátů neodpustilo pejorativní označení "cizáci".

Účelovým stěhováním se před deseti lety zabýval Ústavní soud, když řešil stížnost na platnost voleb v Karlově Studánce na Bruntálsku, kam se těsně před volbami přistěhovalo několik desítek lidí. „Smyslem formální existence obce je, aby si její obyvatelé mohli sami spravovat své vlastní záležitosti. Činí tak prostřednictvím orgánů obce. Proto je oprávnění tyto orgány vytvářet podmíněno faktickým poutem obyvatele – voliče k obci. O existenci tohoto pouta nesvědčí sama subjektivní vůle osoby v podobě zápisu mezi občany obce, ale musí být odpovídajícím způsobem objektivně vyjádřena,“ napsal Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2011.

Kvůli předvolebnímu stěhování v minulosti soud v Ústeckém kraji již několikrát zrušil volby, byť se to týkalo hromadného stěhování za účelem získat voliče pro určité uskupení. Například ve Hřensku takto ústecký krajský soud zrušil volby konané v roce 2010, před jejich opakováním vyškrtli ze seznamu voličů několik desítek lidí, aby se vyhnuli pochybnostem o regulérnosti voleb.

Opakovaně se soud zabýval například komunálními volbami na Moldavě nebo v Krupce na Teplicku. V druhé jmenované obci soud zrušil volby ve stejném roce jako ve Hřensku. Kvůli kupčení s hlasy dopadlo úplně stejně i opakované hlasování. Sestavením zastupitelstva a volbou starosty tehdy skončily až třetí volby, které se konaly téměř rok po řádném termínu.