Sonda Solar Orbiter zvládla historicky nejbližší průlet kolem dominanty naší soustavy. Ke hvězdě se přiblížila na vzdálenost 50 milionů kilometrů, což je třetina vzdálenosti Země od Slunce. Při průletu poslala domů sérii snímků silných slunečních erupcí, výronů koronální hmoty a záběry neprozkoumaných slunečních pólů. Současně s již známými útvary navíc sonda zachytila i nový prvek, který výzkumníci nazvali Ježek (The Hedgehog). „Záznamy jsou dechberoucí,“ řekl CNN ke snímkům David Berghmans, který vede zkoumání záběrů ze sondy.

Srovnání jasnosti a ostrosti snímků ze Spitzerova (vlevo) a Webbova vesmírného dalekohledu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil první snímky. A vyrazil astronomům dech

Útvar, jejž vědci nedokážou přirovnat k žádným doposud pozorovaným prvkům, se táhne 25 tisíc kilometrů po Slunci a jeho okraje zdobí hroty z horkých a ledových plynů. Odborníci neumí vysvětlit, o co se jedná ani jak Ježek ve sluneční atmosféře vznikl.

Sonda také nahrála video aktivní oblasti na Slunci, v níž magnetické pole uvolňuje smyčky, které pouští do atmosféry. Kolem nich se pohybuje plyn, jenž při ochlazení padá zpět na sluneční povrch ve formě takzvaného koronálního deště. Tým výzkumníků také sdělil, že v místech, kde zářící plyn na Slunci vytváří až krajkové vzory, viděli i koronální mech.

Zdroj: Youtube

S analýzou veškerých dat od Orbiteru přitom vědci teprve začínají. Výsledky jejich zkoumání lidstvu umožní hlubší porozumění tomu, co se na Slunci děje a jak to ovlivňuje vesmírné počasí, které dále ovlivňuje Zemi. „I kdyby přestal Solar Orbiter zítra sbírat data, rozluštit ta doposud nasbíraná by mi zabralo celé roky,“ sdělil Berghmans.

Účinná ochrana před přehřátím 

Sonda ovšem data plánuje shromažďovat i nadále. Její vnitřnosti před přehřátím chrání několikavrstvé štíty, speciální vrstva vyrobená ze spálených kostí zvaná Solar Black a unikátní posuvné dveře. Raketa má také solární pole, která se dokážou odklonit od největšího tepla a napomoci tím k chlazení. Při průletu kolem horkého obra se přitom už štíty rakety zahřály na přibližně 500 stupňů Celsia. Fungovaly ovšem podle předpovědí odborníků a sondu úspěšně ochránily. 

Mise Solar Orbiteru má za cíl mimo jiné studovat vnější atmosféru Slunce zvanou koróna. Ta může mít až milion stupňů Celsia, zatímco povrch hvězdy má stupňů pouhých pět tisíc. Vědce trápí otázka, proč se se vzdáleností od jádra hvězdy teplota zvyšuje, nikoli snižuje. I s tímto problémem by mohly pomoci právě výsledky současného zkoumání.

Detailní záběry Slunce skrze teleskop:

Odborníky zajímají také podrobnosti o tom, jak vzniká vesmírné počasí. K tomu dochází při uvolnění nabitých částic ze Slunce zvaných sluneční vítr a při aktivitě slunečních magnetických polí. Tyto děje zaznamenává deset specializovaných přístrojů na sondě, přičemž každý zpracovává jiný aspekt Slunce. Dohromady to v budoucnu vědcům pravděpodobně umožní předvídat vesmírné počasí z povrchu Země.

Podle stanice CNN by jednou díky monitorování vesmírného počasí lidstvo mohlo lépe chránit technologickou infrastrukturu a dokonce i astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici.

Sonda se nyní dostává do pozice, ze které v září potřetí proletí v těsné blízkosti kolem planety Venuše. Kolem Slunce znovu proletí v říjnu.

Další lety kolem hvězdy přivedou sondu stále blíže k její atmosféře a postupně se zaměří na podrobnější studium slunečních pólů. Vědci očekávají, že na ně dostanou zbrusu nový pohled, jaký se jim doposud nenaskytl. Doufají, že jim snímky pomůžou pochopit komplexní polární magnetické prostředí, které by jim mohlo odhalit pravou podstatu slunečního cyklu.

Zatímco se hvězda blíží k vyvrcholení současného slunečního cyklu, neboli ke slunečnímu maximu, Solar Orbiter sleduje jeho zvyšující se aktivitu. V maximu je Slunce ve svém jedenáctiletém cyklu nejaktivnější. Současný cyklus začal v prosinci 2019 a maximum by mělo nastat v červenci 2025.

Solární cykly jsou důležité, neboť erupce a výrony koronální hmoty mohou ovlivnit astronauty ve vesmíru, elektrickou síť na Zemi, satelity, GPS, aerolinie či rakety.

Planeta Mars ukázala svou další tvář: pohled na prohlubeň Tantalus Fossae ve skutečných barvách, ze šikmé perspektivy
Nové snímky Marsu vzrušily vědce. Ukázaly podivné obří rýhy na povrchu planety

Během cyklu se z klidného plynového obra stane řvoucí těleso plné intenzivní aktivity. Tu je možné sledovat pomocí počítání viditelných slunečních skvrn. Tyto skvrny jsou výchozím bodem pro erupce a výrony, které do vesmíru uvolňují světlo, sluneční materiál a energii.

Solar Orbiter i druhá sonda z mise Parker Solar Probe, která se chce jako první dotknout Slunce, budou v perfektní pozici pro pozorování zmíněného slunečního maxima.