Vědci nečekali, že objeví takové množství hvězdotřesení. Tento jev se tvoří na hvězdách s velmi tenkou kůrou. Proto se po nich mohou šířit otřesy podobné zemětřesení. „Hvězdotřesení nás o hvězdách učí spoustu věcí, zejména o jejich vnitřním fungování. Gaia tak otevírá zlatý důl pro asteroseismologii masivních hvězd,“ sdělila stanici CNN astronomka a členka týmu Gaia Conny Aertsová. Celkem na misi spolupracuje skupina čtyř set vědců.

Bezejmenný kráter v oblasti zvané Aonia Terra na Marsu připomíná pro zobrazení ve skutečných barvách velké oko
Nový snímek Marsu odhaluje kráter, který se podobá obrovskému děsivému oku

Agentura ESA hvězdné vibrace přirovnala k pozemské velkoplošné tsunami. Vlny měly dokonce zdánlivě měnit tvar hvězd. "To zapříčinil pohyb hvězdných plynů nahoru a dolů," informoval odborný web Science.com. „Díky tomuto jevu hvězdy mění v průběhu času jas, takže pak na obloze blikají,“ vysvětlila Aertsová.

Sonda původně nebyla navržená, aby detekovala podobné jevy, ovšem dokázala při svých pozorování zaregistrovat silná blikání tisíců hvězd. Zaregistrovala ho i na takových hvězdách, kde bylo hvězdotřesení doposud viděno jen velmi výjimečně. „Blikající hvězdy nabízejí astronomům mocný nástroj ke studiu jejich vnitřní fyziky a chemie. Je to jako zemětřesení na zemi. Seismologové ho milují, když není příliš silné. Umožňuje jim totiž porozumět tomu, co se děje uvnitř planety. Astroseismologové dělají totéž, jen zkoumají hvězdy,“ doplnila Aertsová.

Vědci nyní dokážou najít obyvatelné části galaxie

Mnoho z nových informací o Mléčné dráze odhalily až nejnovější spektroskopická data ze sondy. Díky nim mají odborníci nyní v rukou data o jednom procentu naší galaxie. Získané údaje z Mise Gaia vědcům mají umožnit nejen zrekonstruovat naši galaxii do podobrobné mapy, ale také zjistit, jak se v průběhu miliard let vyvíjela.

Pradávné asteroidy odhalují počátky sluneční soustavy, ilustrační foto
Pradávné asteroidy vydaly tajemství o rané sluneční soustavě: Byla plná chaosu

Data, která sonda sesbírala obsahují informace o chemickém složení, teplotách, hmotnosti i stáří pozorovaných hvězd. Zaměřila se i na rychlosti, jakými se pohybují, a směr jejich pohybu vůči Zemi. Agentura ESA také zveřejnila informace o více než 150 tisících asteroidech a vesmírném prachu, který leží mezi hvězdami.

Velkou součástí mise je i chemické mapování. Ve chvíli, kdy mají vědci k dispozici chemické složení hvězdy, je to, podle expertů z ESA, jako kdyby se dívali na lidské DNA. „Čím více víme o složení hvězd, tím lepší bude naše porozumění galaxie jako celku. Chemický katalog sondy s šesti miliony hvězdami je desetkrát větší než jakékoliv předchozí pozemské katalogy. Je to opravdu revoluční,“ sdělil další z výzkumníků George Seabroke.

Data odhalila, že některé hvězdy jsou složené z původního prehistorického materiálu z počátků vesmíru, zatímco jiné jsou, stejně jako naše Slunce, stvořeny již z hmoty obohacené explozemi předchozí generace hvězd. "Hvězdy, které jsou blíže ke středu naší galaxie jsou bohatší na kovy, než ty ve větší vzdálenosti," napsal deník The Guardian.

Sonda také dokázala identifikovat hvězdy, které původně pocházely z jiných galaxií. I k tomuto závěru došli na základě jejich chemického složení. „S touto neuvěřitelnou databází si můžeme vytvořit kompletní obraz Mléčné dráhy a ponořit se do její neuvěřitelné historie formování,“ sdělil výzkumník a člen týmu Gaia Nicholas Walton.

Seabroke ho doplnil další závažnou informací. Stopováním kovů v galaxii totiž můžou vědci v budoucnu určit, jaké oblasti Mléčné dráhy jsou obyvatelné.

Zdroj: Youtube

Sonda našla ideální místo pro budoucí pozorování

Gaia je momentálně přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země. Nese s sebou dva teleskopy, kterými mapuje galaxii. V současnosti sonda zůstává na jednom místě v důsledku rovnováhy mezi gravitačním polem Země a Slunce.

Srovnání jasnosti a ostrosti snímků ze Spitzerova (vlevo) a Webbova vesmírného dalekohledu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil první snímky. A vyrazil astronomům dech

Tato pozice jí umožňuje spotřebovávat minimum paliva. Pečlivě zvolená poloha jí navíc dává neomezené výhledy pro nepřetržité skenování naší galaxie v nerušeném prostředí. 

Navíc bude sonda prozkoumávat celou oblohu s miliardami hvězd několikrát po sobě. „Je to jedna z jejích silných stránek a my se nemůžeme dočkat, až se ponoříme do nových dat, abychom zjistili ještě více informací o naší galaxii a o prostředí, které ji obklopuje,“ svěřila se nadšeně Conny Aertsová.