Experti stále plně nechápou, proč jsou lidé kromě hlavy v podstatě holí. Nové důkazy z výzkumu antropoložky Tiny Lasisiové a jejího týmu z Pensylvánské státní univerzity a britské Univerzity Loughborough ovšem podporují teorii, že se vlasy vyvinuly proto, aby lidi chránily před slunečním zářením.

Kudrnaté vlasy se v tomto ohledu ukázaly být nejefektivnější. V klimatické komoře experimentátoři zkoušeli, jak moc bude figurína absorbovat teplo s různými parukami. Že jsou vlasy zabudovaná ochrana proti slunci, se jim potvrdilo ve chvíli, kdy figurína s lidskými vlasy přijímala méně tepla, než když byla plešatá.

Užívání mobilních telefonů a notebooků bude mít vliv na budoucí vzhled lidí.
Bez krku, s pařátem místo prstů. Tak má vypadat člověk za 800 let

Výzkumníci na figuríně testovali několik různých typů paruk. Byly mezi nimi vlasy rovné, vlnité i kudrnaté. Množství tepla snižovaly všechny, ale ty nejkudrnatější udržovaly hlavu v chladu nejlépe. „Pevně kudrnaté vlasy mohou poskytovat vyšší snížení přílivu tepla nad rámec schopnosti typicky rovných savčích chlupů,“ napsali odborníci. S rostoucí kudrnatostí paruk rostla při experimentech i efektivnost ochrany.

Jak to, že kudrny chrání lépe

Pevné kudrny podle vědců umožňují pokožce hlavy takzvaně více dýchat. Neleží totiž přímo na hlavě a přitom stále chrání před sluncem. V důsledku toho je k odvodu tepla zapotřebí méně potu, díky čemuž tělo šetří vodou a energií. 

Lasisiová s kolegy ve studii uvedla, že to lidským předkům pravděpodobně umožnilo pracovat v horkém klimatu déle bez nutnosti se napít čerstvé vody. Kudrnatý typ vlasů se pro tělo stal dokonce tak důležitým, že pokud jeden z rodičů předá dítěti gen kudrnatých vlasů, vždy převládne nad genem těch rovných, uvedl server Healthline.

Kmotra knihy s autorkami
Kudrnaté vlasy: Česat či nečesat? Nezapomeňte na speciální spací účes

Kudrnaté ochlupení navíc není možné pozorovat u žádného jiného volně žijícího savce. Podle expertů je zřejmé, že v lidské zkušenosti je něco, co dává přednost tomuto typu pokrytí hlavy.

Vlasy jsou reakce na chůzi po dvou

Studie, která čeká na recenzní řízení, je nyní veřejně dostupná na serveru bioarxiv. Podle výsledků snižuje příjem tepla a následnou potřebu potit se jakýkoliv typ bariéry na temeni hlavy. 

Nové zjištění, že předci lidí se vzpřímenou chůzí začali na stromech, šokovalo vědce. Vyvrátilo totiž zavedenou a obecně přijímanou teorii.
Předci lidí se naučili chodit po dvou na stromech, nikoli na zemi, tvrdí vědci

Zjištění také podporují teorii, že se ochlupení hlavy vyvinulo jako reakce na vzpřímené držení těla a na stále větší velikost mozku. „Vznik nebo udržení vlasů na hlavě mohl vést k optimální rovnováze mezi maximalizací odvádění tepla na velké ploše těla a minimalizací přijímání tepla ze slunečního záření na malé ploše hlavy, přímo nad mozkem,“ uvedli vědci.

První studie se pletly

Tým není zdaleka první, kdo si podobné otázky ohledně ochlupení lidského těla pokládal. Vědci už léta předpokládají, že vlasy, a především ty kudrnaté, se vyvinuly jako termoregulační opatření. Experimenty z roku 1988 však zjistily, že holohlaví muži se potí dvakrát až třikrát více než muži, kteří vlasy stále mají. Zpočátku se proto tato zjištění používala jako argument, že pro udržování nižší teploty je naopak lepší vlasy nemít.

Novější studie z roku 2010 však zjistila, že holohlaví jedinci jednoduše absorbují více tepla, v důsledku čehož se pak takék více potí, informoval server Science Alert.

Zdroj: Youtube

Nejnovější experimenty Lasisiové a jejího týmu jsou ovšem první, které nezkoumají pouze reakci těla v podobě pocení. Studují, jak vlasy ovlivňují celkovou tepelnou zátěž člověka. „Naše zjištění potvrzují, že vlasy bez ohledu na strukturu působí jako bariéra, která snižuje tepelné ztráty z těla,“ napsali vědci.

Čeká je další výzkum

Tým přiznává, že pokusy s figurínou v klimatické komoře nejsou zcela realistickou simulací lidí venku pod sluncem. V budoucnosti proto experti uskuteční výzkum s lidskými účastníky pod širým nebem. 

V hypotetickém slova smyslu však výsledky současného experimentu dávají za pravdu myšlence, že se lidské vlasy vyvinuly proto, aby se přizpůsobily dvounohému způsobu života. A to zejména v tropických a suchých oblastech, kde byl nedostatek pitné vody a každá ušetřená kapka se počítala.