Jedinečnou strategii na ochranu před sovami si vyvinuli netopýři ušatí, kteří žijí i v České republice. Často totiž nedobrovolně končí jako potrava těchto nočních ptáků. Nejnovější vědecký výzkum odhalil, že se netopýři před dravci chrání napodobováním netradičního zvuku. Konkrétně bzučí jako vosy či včely. „Netopýři ušatí jsou tak jediným známým savcem, který dokáže napodobit a napodobuje hmyz,“ uvedli vědci v odborném článku publikovaném v časopisu Current Biology.

Za unikátním objevem stojí náhoda. „Mezi lety 1998 a 2001 vyrazil ekolog Danilo Russos kolegy na terénní studie netopýrů ušatých v Itálii. Výzkum zahrnoval odchyt živých zvířat do sítí. Když pak Russo a jeho tým netopýry drželi v rukou, uvědomili si, že tito savci vydávají zvláštní bzučivý zvuk,“ popisuje server Science News.

Včely. Ilustrační foto.
Počítají jako lidé? Včely umí rozlišit sudá a lichá čísla, tvrdí nová studie

Ekologa, který působí na prestižní Neapolské univerzitě Fridricha II., okamžitě napadlo, že daný zvuk zní podobně jako včelí či vosí bzukot. A tak se před několika lety rozhodl ověřit myšlenku, že podivné netopýří zvuky nebyly jen pouhou náhodou, ale že se i s kolegy stal svědky netradiční netopýří obranné strategie. Potvrdilo se, že má pravdu.

Jak zmást sovu

Důsledný výzkum ukázal, že bzučení netopýrů opravdu představuje takzvané Batesovské mimikry. Jde o název pro klam, který má chránit daného tvora. Při něm jinak před predátory neškodný organismus přejímá vizuální, zvukové či chemické výstražné znaky nebezpečných či jedovatých organismů. Zjednodušeně řečeno, zvíře předstírá, že je jiným, velmi nebezpečným tvorem, což predátora zmate, a zanechá útoku. „Jelikož i predátoři jsou ostražití, ale zároveň nedokážou rozeznat neškodné napodobeniny nebezpečných tvorů od originálů, kterým se obvykle vyhýbají, jsou před nimi maskovaní tvorové chráněni,“ vysvětluje server Science News.

Aby Russo a jeho kolegové dokázali, že přesně tohle je i případ netopýrů, nahráli si bzučivý zvuk, který tvorové vydávali. Následně vědci pořídili nahrávku bzučení čtyř druhů bodavého hmyzu, který se běžně vyskytuje v evropských lesích.

Když ovšem Russo a jeho tým porovnali zvukové profily nahrávek v laboratoři, jejich analýzy dokázaly velmi spolehlivě rozeznat, kdy bzučeli netopýři a kdy skutečný hmyz. A zdálo se, že byl celý experiment marný. Jenže situace není tak jednoduchá. „Velmi záleží na tom, kdo je příjemcem zvuku. Russa a jeho tým napadlo, že v tomto případě by mohli netopýři bzučení cílit na sovy pálené a puštíky obecné, což jsou dva druhy sov, které netopýry často loví. Když pak vědci omezili zvukovou analýzu pouze na frekvence, které slyší sova, bylo už mnohem obtížnější rozeznat, kdo vlastně bzučí,“ nastiňuje web Science News.

Velký bílý žralok.
Žralok bílý přispěl k vyhynutí děsivého pravěkého monstra. Vědci mají důkaz

Ukázalo se, že v rozsahu frekvencí, které slyší sovy, je téměř nemožné rozeznat bzučení netopýra a bzučení sršňů obecných. A to už byl krok vpřed. „Ptáci mají tendenci vyhýbat se bodavému hmyzu. Pokud například sršni kolonizují nějakou dutinu ve stromě, ptáci se jí ani nepokusí prozkoumat, natož si v ní vybudovat hnízdo,“ zmínil Russo.

On a jeho tým tedy pracovali s hypotézou, že i netopýří bzučení, které sovy vnímají podobně jako sršní, může u ptáků vyvolat strach, a tím pádem netopýr přestává být potenciální kořistí. „Výzkumný tým se rozhodl přehrát bzučení netopýrů i hmyzu osmi ptákům z každého zkoumaného sovího druhu v rehabilitačním centru pro volně žijící zvířata. Na hmyzí i netopýří zvuky reagovaly sovy stejným způsobem - vzdalováním se od reproduktoru. Naopak, když jim vědci pustili nahrávku běžné netopýří komunikace, sovy se k reproduktoru blížily, neboť tyto zvuky spojují s kořistí,“ konstatuje web Science News.

Netopýří zpěv

V posledních letech hned několik výzkumů ukázalo, že netopýří komunikace a škála zvuků, které vydávají, je mnohem širší, než se kdy myslelo. Jak už Deník informoval, loni zveřejněná studie v časopisu Science ukázala, že ve chvíli, kdy se netopýří mláďata učí komunikovat, žvatlají si podobně, jako malé děti.

Netopýr vakový. Mláďata tohoto druhu zkoumali vědci a zjistili, že malí netopýři žvatlají a blábolí stejně jako malé děti, když se učí mluvit.
Fascinující netopýři. Broukají si jako děti a zpívají jako ptáci, zjistili vědci

Když pak dospějí, je jejich "řeč" opravdu složitá. „Každý ví, že ke hledání potravy používají echolokaci. Mnohem zajímavější je ovšem množství zvuků, kterými vzájemně komunikují mezi sebou. Netopýři totiž zpívají, jako zpěvní ptáci. Tyto písně se často odehrávají ve vysokých frekvencích, takže je neslyšíme. Ovšem kdybychom mohli, rychle bychom si uvědomili, že naše noci jsou doslova naplněné písněmi netopýrů," řekla po zveřejnění výsledků výzkumu jeho autorka Aurora Ahana Fernandezová pro CNN.