Když se v roce 1998 Kent a Janne Bueschingovi ze severovýchodní části státu Indiana rozhodli, že budou na svém pozemku těžit rašelinu, netušili, že po kopnutí do země objeví něco mnohem vzácnějšího. Konkrétně se jim povedlo odkrýt kostru mastodonta, pravěkého chobotnatce, který zemřel přibližně před 13 200 lety. Nyní je znám jako mastodont Buesching.

Dosud největší nalezenou fosilii ichtyosaura v Británii objevil Joe Davis. Měřítko pro snímek poskytl svým tělem paleontolog Dean Lomax
Upravovali nádrž a našli monstrum. Svět uchvátil nález pravěkého predátora

Následně kosti vyzvedli přivolaní archeologové. A vědcům se nyní díky podrobnému výzkumu povedlo poodhalit, jak tvor žil a zemřel. „Mastodont zemřel při souboji s rivalem v období páření. Jeho velmi dobře zachovaná kostra a kly ovšem ukazují i to, jak během života putoval Severní Amerikou,“ uvedla příběh CNN

Podle autorů studie Joshua Millera a Daniela Fischera, výzkum přinesl přelomová zjištění o tom, že mastodonti pravidelně migrovali, a to zejména v období páření. „Jedním z našich nejdůležitějších zjištění je, že se uchylovali k pravidelné migraci kvůli hledání partnertky,“ potvrdil Fischer v prohlášení University of Michigan, kde působí. 

Porovnání mamuta a mastodonta:

Zdroj: Youtube

Krutá smrt

Nalezený mastodont byl opravdu obřím tvorem. Vážil osm tun, na výšku měřil 2,7 metru a dlouhý byl 7,6 metru. Vědci se podrobným výzkumem jeho kostry zabývali od roku 2006. Nyní výsledky svého bádání zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences

Obří tvor podle vědců nakonec zemřel velmi krutou smrtí. Bližší pohled na lebku tvora ukázal, že byl zabit, když se mu při souboji roh klu jiného mastodonta zaryl do pravé strany jeho hlavy. Zemřel zhruba 160 kilometru od svého domovského území.

Pro vědce je ale mnohem důležitější, že jim tvorova kostra umožnila zpětně vystopovat, kudy se pohyboval a proč zemřel tam, kde zemřel. „Naše výsledky jsou unikátní v tom, že je to poprvé, co se nám podařilo zmapovat každoroční migraci tvora z již vyhynulého druhu,“ vyjádřil se vedoucí studie Joshua Miller z University of Cincinnati.

Mastodont Buesching. Vědci nyní důsledně prozkoumali kly mastodonta. Díky nim zjistili, kudy se pohyboval i jak zemřel.Mastodont Buesching. Vědci nyní důsledně prozkoumali kly mastodonta. Díky nim zjistili, kudy se pohyboval i jak zemřel.Zdroj: Eric Bronson, Michigan Photography, tiskový materiál University of Michigan

Tajemství klů

Když Buesching po souboji zahynul, bylo mu 34 let. Vědci zjistili, že za svůj život ušel hodný kus cesty. K přelomovému zjištění jim dopomohly moderní přístroje a zejména chemie. „Pomocí izotopů kyslíku a stroncia ze samčího klu jsme zrekonstruovali měnící se vzorce využívání krajiny během jeho života,“ uvedli vědci v úvodu odborného textu.

Podle spoluautora studie Fischera, posloužily v případě tohoto výzkumu kly podobně, jako letokruhy u stromů. „Ukazují, jakým způsobem interagoval tvor s prostředím,“ řekl pro CNN. A Fischer zná kostru mastodonta opravdu důvěrně, byl totiž v týmu, který ji pomáhal koncem 90. let vykopat.

Vyhynutí dinosaurů. Ilustrace.
Ohromující objev. Vědci zřejmě našli část asteroidu, který vyhubil dinosaury

Mastodontí kly, zjednodušeně řečeno, rostou ve vrstvách. A na každou vrstvu se nabalí důkazy toho, co se v té době dělo kolem mastodonta. „Kly mastodontů, stejně jako ty sloní, se tvoří po celý život. Informace o tom, co se dělo, když se mastodonti narodili, lze nalézt uložené na špičce klu, zatímco jejich smrt je popsaná ve vrstvě u základny klu. Takže když mastodonti třeba žvýkali keře a stromy a pili vodu, chemické prvky z jejich jídla se ukládaly i do klů,“ vysvětlili vědci CNN.

Kly tak expertům poslouží jako deník mastodontova života. „V klu máte popsaný celý život tvora. Růst a vývoj zvířete, ale také to, jak se měnilo prostředí kolem něj a jak se měnilo jeho chování. Všechno toto je zaznamenáno ve struktuře a složení klu,“ potvrdil Fischer.

Vědci proto jeden ze klů rozřezali, a hmota jim následně vyjevila, co přesně mastodont za života dělal a kudy chodil.

Zdroj: Youtube

Po stopách mastodonta

Vědci například zjistili, že když byl mastodont malý, držel se v blízkosti původního domova v centrální Indianě, ve stádě vedeném samicí. Pak se oddělil a začal se pohybovat sám, podobně, jako je to u slonů. Jako samotář urazil každý měsíc zhruba 32 kilometrů.

Ve švýcarských Alpách byly nalezeny fosilie vyhynulých ichtyosaurů, obřích mořských ještěrů.
Ve švýcarských Alpách našli pravěká monstra. Vědce uchvátil obří zub

V dospělosti Buesching v zimě migroval ze svého domovského prostředí na sever a v létě zase šel na severovýchod Indiany, kde se nacházela oblast určená pro páření. „Pomocí nových modelovacích technik a výkonné geochemické sady nástrojů jsme byli schopni ukázat, kam velcí mastodonti jako Buesching migrovali každý rok," vysvětlil Miller.

Podle něj byla právě tato pravidelnost až zarážející a vědce překvapila. „Každý rok, když začala teplá sezona, mastodont Buesching vyrazil na to stejné místo. Opakovaně. Jasnost tohoto zjištění byla nečekaná, a velmi vzrušující,“ uvedl americký vědec.