Velmi oblíbený býval odhad podle cibule. Pokud měla hodně slupek, dala se čekat tuhá zima. „Letos byla cibule téměř nahatá,“ říká Anna Horáková, která v zemědělství pracovala celý život. Málo slupek však podle ní zřejmě s počasím nesouvisí: „Cibule, stejně jako všechny ostatní plodiny, jsou dnes přešlechtěné, a tak to asi nic neznamená.“

Bílý listopad… A pak už bída?

Český hydrometeorologický ústav dlouhodobé předpovědi nevydává. „Ve střední Evropě neexistuje žádný jev, jako je El Niño, který by zde ovlivňoval počasí a takovou předpověď umožnil,“ upozorňují odborníci z ČHMÚ.

S tím, že dlouhodobé prognózy jsou problematické, souhlasí i meteoroložka Dagmar Honsová: „Dynamika počasí nám vůbec neumožňuje takto dlouhodobé předpovědi sestavovat.“

Americký středozápad v současnosti a v roce 2500. Tedy v případě, že se lidstvu nepodaří zpomalit globální oteplování. Ilustrace je součástí vědecké studie, publikované v časopisu Global Change Biology.
Palmy místo obilí. Vědci ukázali, jak bude vypadat svět v roce 2500

Podle ní se nyní mohou výhledy počasí na zimu opírat pouze o sezonní predikce, a ty udávají ve střední Evropě teplotně mírně nadprůměrnou zimu. „To ale neznamená, že některé týdny nebudou ve znamení studeného severního proudění a pravého zimního počasí, které přinese sněhovou pokrývku i do nížin,“ vysvětluje Dagmar Honsová.

Podle modelu mezinárodního sdružení evropských meteorologických služeb ECMWF, který bývá považován za jeden z nejspolehlivějších předpovědních systémů, by v Česku a ve střední Evropě mohlo už v listopadu pěkně nachumelit. Ale zima jako taková prý příliš bílá nebude, protože na většině evropského kontinentu by podle předpovědi mělo sněžit méně než obvykle. Ještě v listopadu a prosinci Evropu čeká delší období vysokého tlaku vzduchu nad západem Evropy. To se pravděpodobně projeví nízkými teplotami a nedostatkem větru a srážek.

„Žádnou dlouhodobou nebo sezonní předpověď však nelze považovat za spolehlivou, protože se díváme pouze na trendy a na to, jak se mohou vzorce počasí ve velkém vyvíjet v delším období,“ podotýká portál Severe Weather.

Přinese Holčička sníh a mráz? To vůbec není jisté

Podle některých odborníků možná počasí ve střední Evropě ovlivní klimatický fenomén La Niña (Holčička), který by mohl přinést studenou zimu. La Niña je opakem známějšího jevu El Niño a projevuje se zesílením studeného Peruánského proudu. Začala v září 2020, takže vstupuje už do třetího roku svého působení, což je prý poměrně vzácné.

A protože je tento oceánský jev propojen s atmosférou, má vliv na počasí na mnoha místech světa. Ovlivní i Evropu?

„Od Evropy je příliš daleko. To ale neznamená, že to nemá žádný dopad,“ míní portál Severe Weather.

Životní prostředí. Ilustrační snímek
Předpověď počasí na následující pětiletku? Už se bude jen oteplovat

„Evropa je od Pacifiku velmi vzdálená, i proto jednoznačné dopady jevu La Niña a El Niño nelze tak snadno prokázat. Na sníh byla bohatá zima v době, kdy působila La Niña, například v letech 2020 a 2010, naopak velmi mírné zimy panovaly v letech 1998 a 2000,“ podotýká Dagmar Honsová a připomíná, že tu máme i další jev, který by mohl zamíchat počasím. Polární vír.

Když polární vír zkolabuje…

„Silný polární vortex obvykle znamená silnou polární cirkulaci, a ta uzamkne chladnější vzduch do polárních oblastí, což vytváří mírnější zimní podmínky,“ popisuje meteoroložka. Jenže polární vír během zimního období slábne kvůli nárůstu teploty a tlaku ve stratosféře. Náhlé oteplování pak může vést až ke kolapsu polárního víru a uvolnění studeného arktického vzduchu do Evropy.

A jaké jsou letošní prognózy síly polárního víru? „Třetí sezonu v řadě se v rovníkovém Pacifiku vyskytuje La Niña, a ta ze 60 až 75 procent vyvolává stratosférické oteplování. Navíc předpověď ECMWF ukazuje snížení síly stratosférických větrů koncem podzimu a začátkem zimy, což je signál pro oslabení polárního víru,“ uvádí Dagmar Honsová.

Takto se sucho odráží na české krajině
Experti varují: Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr

A to by mohla být pro milovníky pravého zimního počasí dobrá zpráva.

Možná je signálem i letošní brzký příchod sněhu do hor. Na vrcholky Krkonoš poprvé nasněžilo už 18. září, loni to bylo 12. října a o rok dřív 14. října.

Neměli bychom zapomínat ani na pranostiky, podle nichž se řídili naši předkové. V době globálního oteplování, kdy je počasí často trochu naruby, možná řada z nich trochu ztrácí svou platnost.

Připomeňte si některé pranostiky
Jestliže zajíc na podzim dlouho pelech nehrabe, bude mírná zima, ale začne-li hrabat pelech začátkem podzimu, bude zima tuhá.

Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.

Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.

Je-li mnoho žaludů, přijde dlouhá a tuhá zima.

Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.

Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.

Když začátkem listopadu sněží, pak mívá sníh výšku věží.

Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.

Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.

Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté.