Kliknutím zvětšíteCelé to začalo v roce 1961, kdy sem byl dopraven přístroj s krkolomným názvem Dobsonův spektrofotometr. Ten v roce 1994 doplnily další dva obdobné přístroje, tentokrát však s přívlastkem Brewerův. „Všechny tři přístroje fungují na podobném principu, ale jsou jinak technicky vybavené,“ říká Ladislav Metelka, který na hvězdárně pozoruje změny v ozonové vrstvě již sedmým rokem.
„Máme jednu z nejdelších zadokumentovaných řad z jednoho místa na světě. Před námi je jen podobný přístroj ve Švýcarsku, ale ten brzy překonáme, neboť ten se bude stěhovat,“ upozorňuje.
Hradecká kontinuita tak vede světové odborníky k tomu, že takřka žádná práce o ozonu se bez českých dat neobejde. „Dá se říci, že svět o našem pracovišti ví dost, ale u nás o nás ví jen velmi málo lidí,“ konstatuje Metelka.
Málo lidí v Čechách také ví, že novodobější Brewerovy spektrometry se neobejdou bez softwaru, jenž v pro ně v Hradci vyvinul a stále vyvíjí Milan Staněk. „Dal dohromady program, který tloušťku ozonové vrstvy vyhodnocuje z intenzity ultrafialového záření na různých vlnových délkách,“ popisuje hrdostí v hlase Metelka.
Postupná regenerace
Úbytek ozonové vrstvy, která hraje mimořádně významnou roli pro pozemský životi, neboť chrání planetu před ultrafialovým zářením, byl zaznamenán na konci osmdesátých let minulého století. Hlavní vliv na to měly hlavně freony. Ty později, v roce 1984, zakázal používat takzvaný Montrealský protokol.
„Na tloušťku ozonové vrstvy mají vliv i faktory jako třeba samotné sluneční záření či erupce sopek, ale to jsou jen krátkodobé výkyvy. V případě freonů to byly pomalejší, ale zato dlouhodobější změny, kdy hlavně v osmdesátých a devadesátých letech došlo k výraznému poklesu. Od té doby, co se freon zakázal, dochází k postupné regeneraci,“ vysvětlil závěrem Metelka.
Tato regenerace, pokud půjde vše podle nashromážděných dat, bude pokračovat v Evropě do roku 2050.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
