„Nesmírnou rozmanitost světa virů lze jen těžko přecenit,“ upozorňuje server Science Alert. Někteří odborníci soudí, že na Zemi mohou existovat biliony různých virů. I konzervativnější odhady jsou však ohromující. „V oceánech mohou přežívat desítky milionů různých druhů virů. A není tak složité je najít. V jednom mililitru vody se jich může skrývat až deset milionů,“ píše server, který se snaží o popularizaci vědy.

Většina z nich však pro člověka nepředstavuje riziko. Není totiž běžné, že by jeden typ viru dokázal napadnout libovolnou živou bytost. Jak ukazuje studie ekoložky Jennifer Welshové z Nizozemského královského institutu pro mořský výzkum (NIOZ), někteří tvorové žijící ve světových oceánech dokáží viry zlikvidovat.

„Viry jsou nejhojněji zastoupenými organismy v prostředí oceánů. Navzdory možným ekologickým důsledkům však víme jen naprosté minimum o tom, jak okolní nehostitelské organismy s viry bojují,“ vysvětluje Welshová a její tým.

Koronavirus proměnil světové metropole v města duchů:

Vědci proto v laboratoři provedli sérii výzkumů s cílem zjistit, jak se některým vybraným mořským tvorům daří odstranit virové částice z jejich okolí – ať už prostřednictvím aktivního lovu, nebo díky pasivním mechanismům, které využívají takzvaní filtrátoři a organismy, které tvoří fyzickou překážku mezi viry a jejich hostiteli.

Nejlepší zbraní proti virům jsou houby

Tým Jennifer Welshové pro své experimenty využil sasanky, svijonožce, mlže z čeledi srdcovkovitých, korýše patřící do skupiny klanonožců, kroužkovce z třídy mnohoštětinatců, kraby, mušle, ústřice, sumky a mořské houby. Z těchto deseti odlišných živočišných druhů se jako nejefektivnější „likvidátoři“ virů projevili krabi, houby, ústřice a srdcovkovití mlži.

„Během našich experimentů houby snížily množství virů v okolí až o 94 procent během pouhých tří hodin,“ vysvětluje Welshová. Po uplynutí 24 hodin pak přítomnost virů poklesla až o 98 procent. „Další experiment nám ukázal, že vychytávání virů probíhá velice rychle a efektivně. I když jsme do vody každých 20 minut přidávali nové viry, houby byly i nadále neuvěřitelně efektivní.“

Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístili krabi, kteří běhen 24 hodin zlikvidovali 90 procent všech virů. Třetí srdcovkovití již dokázali zredukovat množství virů o 43 procent a čtvrté ústřice již ničily pouhých 12 procent virů. Vědci však upozorňují, že ve skutečném mořském prostředí působí celá řada dalších faktorů, kvůli nimž by testy v přírodě zřejmě nebyly tak úspěšné.

Využití pro člověka

„Situace v oceánu je mnohem více komplexní, protože se tu nachází řada dalších druhů, které se vzájemně ovlivňují,“ vysvětluje Welshová. „Například pokud ústřice filtruje vodu a přiblíží se k ní krab, uzavře se a přestane pracovat. Navíc zde působí další vlivy, jako například mořské proudy, teplota nebo UV záření.“

Navzdory tomu vědci doufají, že by přirozená schopnost mořských organismů eliminovat virové částice mohla být v budoucnu užitečná i pro člověka. „Vliv nehostitelských organismů na okolní prostředí je faktor, který byl v ekologii virů dlouho přehlížen,“ říká Welshová, která se touto problematikou zabývala také ve své disertační práci.