Jezero Lonar se podle současných vědeckých teorií vytvořilo zatopením kráteru po dopadu velkého meteoritu, který do oblasti dnešního západoindického státu Mahárátštra, zhruba 500 kilometrů od jeho dnešní metropole Bombaj, dopadl asi 50 tisíc let před vznikem jezera.

Lonar, představující největší kráterové jezero na světě, dlouhodobě přitahuje pozornost turistů i vědců zabývajících se životním prostředím, které lákala nejen divukrásná příroda, ale také tyrkysově zbarvená voda, dosahující hloubky až 150 metrů. Právě její nádherná barva se však tento týden velmi náhle a nečekaně změnila.

Namísto barvy horského plesa se jezero Lonar zbarvilo odstínem připomínajícím ze všeho nejvíc peří plameňáků, navíc ve velice krátké době, která překvapila i vědce. V minulosti totiž už k některým změnám jeho barevnosti došlo, nikdy ale nebyly tak náhlé. Odborníci přičítají změnu barvy měnící se úrovni slanosti vody a zvýšenému množství řas. 

"Slanost jezera se zvýšila s drastickým poklesem vodní hladiny v letošním roce. Voda je také teplejší, což má za následek přemnožení řas," uvedl geolog Gajanan Kharat ve videu, které na Twitteru zveřejnila státní společnost pro rozvoj cestovního ruchu státu Mahárátštra.

"Tyto řasy při vyšších teplotách červenají, proto se jezero přes noc zbarvilo do růžova," vysvětlil Kharat.

Zástupci státní správy lesů nyní podle francouzské agentury AFP odebrali z jezera vzorky vody, aby určili přesnou příčinu probíhajících změn. Vedle teplejšího počasí je totiž zvažována i možnost, že by se na jezeře mohlo projevovat také určité ozdravění ovzduší, k němuž došlo díky dlouhodobé karanténě v důsledku koronavirové nákazy. Tato karanténa totiž vyvolala mimo jiné uzavření indických továren, díky němuž se nad některými indickými městy znovu rozklenula modrá obloha, již za "běžných podmínek" zcela zakrýval smog.

"Kvůli karanténě ubylo výrazně lidské činnosti, což mohlo změny také urychlit," tvrdí Madan Suryavashi, vedoucí oddělení geografie na mahárátštraské univerzitě Babasaheb Ambedkar University. "Přesnou příčinu však budeme znát až poté, co dokončíme vědeckou analýzu. Mělo by to být za několik dní," řekl agentuře AFP.