Po šesti letech se můžeme těšit na částečné zatmění Slunce viditelné nad naším územím vysoko nad obzorem, navíc v ideální době. Měsíční disk překryje část Slunce 10. června prakticky v pravé poledne, takže je velká naděje, že podmínky pro pozorování budou dobré. „Bude to jeden z mála úkazů, jež lze sledovat pouhým okem za použití filtrů,“ upozorňuje odborný pracovník Jiří Srba z Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Letos budou k vidění také dva takzvané superúplňky, kdy bude Měsíc nejblíže Zemi, takže se nám bude jevit větší než obvykle. První superúplněk nastane 27. dubna. V 5.32 středoevropského letního času (SELČ) se Měsíc ocitne v úplňku a o jedenáct hodin později nejblíže Zemi (357 373 km). „Věc má ovšem řadu háčků. Tím největším bude to, že kombinace nejmenší vzdálenosti a Měsíce nejblíže k úplňku nastane u nás ve dne. Po východu Měsíce nad náš obzor bude už po úplňku a Měsíc se už bude vzdalovat,“ vysvětluje na stránkách České astronomické společnosti astronom Jan Veselý.

Druhý superúplněk nás čeká hned o měsíc později – 26. května. Přízemím Měsíc projde okolo čtvrté hodiny ranní, úplněk pak nastává ve 13.13 SELČ. Opět tedy k nejtěsnějšímu přiblížení Měsíce k Zemi dojde v době, kdy u nás bude den a Měsíc pod obzorem.

Pozoruhodná seskupení planet

Za dalšími astronomickými jevy, viditelnými i bez dalekohledů, se kvůli širokému zornému poli vyplatí jít do volné krajiny. „Čekají nás pozoruhodná seskupení planet. Nejzřetelnější budou Venuše, Jupiter, Saturn a Mars v různých kombinacích s Měsícem,“ informuje astronom Jiří Srba. Zajímavá seskupení planet budou k vidění 7. dubna a 13. května, znovu pak 9. listopadu a 7. prosince.

V květnu bude na obloze k vidění také meteorický roj Éta Akvaridy. Jedná se o prach z Halleyovy komety. Na „padající hvězdy“ se můžeme těšit i v srpnu, září a prosinci. V první polovině srpna půjde o Perseidy neboli Slzy svatého Vavřince. Maximum, které slibuje až 110 meteorů za hodinu, nastane v noci z 12. na 13. srpna a podle předpovědí by to mělo být kolem 22. hodiny. Až několik desítek meteorů za hodinu budeme moci pozorovat 1. září nad ránem, půjde o meteorický roj Aurigidy.

Okolo poloviny prosince pravidelně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Meteory tentokrát zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini). U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek kometa. V případě Geminid je mateřským tělesem asteroid Phaethon, jenž byl objeven v roce 1983. Země se střetává s materiálem uvolněným z Phaethonu každý rok okolo 14. prosince.

„V roce 2021 jsou pro pozorování Geminid poměrně příznivé podmínky ráno. Maximum je předpovězeno na osmou hodinu středoevropského času (SEČ), tedy na dobu, kdy vychází Slunce. Nad ránem, kdy nebude rušit Měsíc, který zapadne před třetí hodinou, bychom ale mohli pozorovat desítky ‚padajících hvězd‘,“ uzavírá Jan Veselý.

Zajímavé nebeské úkazy v roce 2021

  • 7. dubna, 5 hod. SELČ - seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru nízko nad jihovýchodním obzorem
  • 13. května, 21 hod. SELČ - seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a Marsu nad západním obzorem
  • 26. května, 4 hod. SELČ - Měsíc v přízemí (357 314 km – nastává „superúplněk“)
  • 10. června, 11.50-13.35 hod. SELČ – částečné zatmění Slunce
  • 12. června, 21 hod. SELČ - seskupení Měsíce, Venuše a Marsu nad severozápadním obzorem
  • 21. června, 5.32 hod. SELČ - letní slunovrat, začátek astronomického léta
  • 6. července, 0 hod. SELČ - Země nejdále od Slunce (152,1 milionu km)
  • 12. srpna, 22 hod. SELČ - maximum meteorického roje Perseidy (v noci na 13. srpna lze spatřit i několik desítek meteorů za hodinu)
  • 1. září, 5 hod. SELČ - maximum meteorického roje Aurigidy (až několik desítek meteorů za hodinu)
  • 22. září, 21.21 hod. SELČ - podzimní rovnodennost - začátek astronomického podzimu
  • 9. listopadu, 17 hod. SEČ - Venuše, Měsíc, Saturn a Jupiter večer nad jihozápadem
  • 7. prosince, 16 hod. SEČ - Venuše, Měsíc, Saturn a Jupiter večer nad jihozápadem
  • 14. prosince, 8 hod. SEČ - maximum meteorického roje Geminidy (v noci na 14. prosince i několik desítek meteorů za hodinu)

Zdroj: Podle Astronomické ročenky zpracoval Jiří Srba z Hvězdárny Valašské Meziříčí

Jak se naučit orientovat na obloze

Pohled na noční oblohuZdroj: Pixabay.comZačínající pozorovatelé by si měli pořídit otočnou mapu hvězdné oblohy. K sehnání je ve větších knihkupectvích, hvězdárnách a planetáriích nebo na internetu a přijde na několik desítek korun.

Všechny otočné mapy pracují na stejném principu. Po obvodu mapy jsou napsány měsíce a dny a na otočné části hodiny. Otočnou částí točíte tak dlouho, dokud proti zvolenému dni na mapě nebude hodina, ve kterou chcete pozorovat. V oválném okénku, které každá taková mapa má, se vám objeví všechny hvězdy, které byste měli v ten den a čas vidět, pokud vám v tom nebude bránit žádná budova, stromy či kopce.

Základem pro orientaci je najít Velký vůz. Od něj snadno dojdete na obloze k Polárce, a pokud od ní spustíte pomyslnou svislou čáru k obzoru, určíte směr na sever. Po pravé ruce pak máte východní obzor, po levé západní a za sebou jih.

Pak můžete zkusit pomocí mapy určit nejznámější souhvězdí a hvězdy. Mapu držte šikmo nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u spodního okraje mapy uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu mapy přímo nad hlavou a ty, které jsou vyznačeny u protějšího okraje, můžete spatřit za sebou.

Známé české hvězdárny

Hvězdárna Kleť
Leží v okrese Český Krumlov na vrcholu stejnojmenné hory v nadmořské výšce 1070 metrů nad mořem. Věnuje se hlavně projektu KLENOT – pozorování blízkozemních a dalších neobvyklých jevů včetně hledání a objevování nových planetek, a také přesnému měření poloh asteroidů křižujících či blížících se dráze Země a ověřování nových objevů komet. Hvězdárna patří v těchto oborech ke světové špičce. Zdejší astronomové mají na svém kontě více než tisíc potvrzených objevů nových planetek a čtyři komety. Během letních prázdnin je hvězdárna otevřená v rámci exkurzí i pro veřejnost.

Hvězdárna OndřejovHvězdárna OndřejovZdroj: DeníkHvězdárna Ondřejov
Ondřejovská hvězdárna je hlavní observatoří Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který zde také sídlí. Nachází se na okraji obce Ondřejov, 35 km jihovýchodně od Prahy. V observatoři je instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v Česku. Ondřejovská hvězdárna se mimo jiné zasloužila o objev několika stovek asteroidů. Další oblastí výzkumu je sledování meteoritů pomocí automatických kamer. Mezi úspěchy astronomů z Ondřejova patří například určení dráhy a původu Čeljabinského meteoru.

Štefánikova hvězdárna Praha
Najdete ji na vrchu Petřín. Je určená široké veřejnosti a slouží především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928. Nabízí pozorování planet, Slunce i objektů hlubokého vesmíru, pořádá řadu přednášek a výstav.

Planetárium Ostrava
Je třetím největším planetáriem v Česku a jediným v Moravskoslezském kraji. Bylo založeno v roce 1980. Je součástí VŠB - Technické univerzity a sídlí v areálu na západním okraji Ostravy v městském obvodu Krásné Pole. Planetárium slouží jako vzdělávací zařízení pro širokou veřejnost a nabízí také tematická pozorování zaměřená na zajímavé objekty hvězdného nebe.

Hvězdárna a planetárium Brno
Nachází se uprostřed parku na kopci Kraví hora v městské části Brno-střed. Je zde nainstalováno hybridní planetárium v podobě malého analogového projektoru uprostřed sálu a digitálních projektorů po jeho obvodu (tzv. digitárium). Podobně uzpůsobená mnohonásobná projekce nemá v ČR s výjimkou Prahy obdoby. Představení pro veřejnost jsou věnována modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír.

Ze známých souhvězdí

Velká medvědice (Velký vůz)
Velký vůz může začínajícím pozorovatelům oblohy sloužit jako výchozí bod pro orientaci na noční obloze. Velký vůz je částí souhvězdí Velké medvědice a je tvořený jeho sedmi nejjasnějšími hvězdami. Většina tohoto třetího největšího souhvězdí na obloze po celý rok nezapadá pod obzor. Nejlépe se dá pozorovat na jaře, protože 15. března je nejvýše nad obzorem, nejníže je naopak 15. září. Hvězdy Velké medvědice jsou popsané už ve starém zákoně v knize Jób.

Orion
Orion leží na nebeském rovníku, takže je alespoň zčásti vidět z celého světa. Pět ze sedmi nejjasnějších hvězd tvoří nezaměnitelný tvar písmene X. U nás je Orion pozorovatelný od srpna do dubna. V prosinci a v lednu je na obloze téměř celou noc. Podle řeckořímské mytologie, odkud pochází jeho jméno, představuje obrazec na nebi bájného lovce Oriona. Součástí tohoto souhvězdí je šestá nejjasnější hvězda oblohy – Rigel.

Kassiopea
U nás je vidět po celou noc v kteroukoliv roční dobu. Nejvýše na obloze je 19. října, kdy připomíná tvar písmene W. Naopak nejníže je 18. dubna, kdy má tvar obrácený (písmeno M). Jméno nese po manželce etiopského krále Cefea. Spolu měli dceru Andromedu, která si později vzala Persea. Všichni čtyři se dostali jako souhvězdí na oblohu. Souhvězdím prochází Mléčná dráha, proto je bohaté na otevřené hvězdokupy.

Lev
Díky mnoha jasným hvězdám a výraznému tvaru, který připomíná přikrčeného lva, patří mezi nejsnáze rozeznatelná souhvězdí. Hříva a ramena Lva také tvoří významnou skupinu hvězd, která vypadá jako srp nebo obrácený otazník. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Regulus, která představuje srdce Lva. Patřil mezi takzvané „královské hvězdy“, které sloužily k rozdělování roku do čtyř období.

Andromeda
Jedná se o jedno z největších souhvězdí. V našich podmínkách je nejlépe viditelné večer v podzimních měsících. Svým tvarem připomíná dívku připoutanou řetězy, což evokuje i anglický název souhvězdí Chained Lady. Pojmenování má kořeny v řecké mytologii, kdy otec Andromedy, král Cefeus, musel obětovat svou dceru mořské obludě a dal ji tedy připoutat na útes. Andromedu zachránil Diův syn Perseus a vzal si ji za ženu.

S přispěním Josefa Beneše a využitím webu České astronomické společnosti www.astro.cz, hvezdarna.cz, wikipedia.cz.