Brzdí nás nedůvěra v umělou inteligenci, říká český CTO IBM Martin Švík

Podle letošní zprávy Digital Economy and Society Index Evropské komise patří Česká republika na první místo v zavádění umělé inteligence mezi všemi zeměmi EU. Konkrétně u nás využívá umělou inteligenci již 40 procent všech firem, což je nejvíce v Evropě (průměr 25 procent). Čím je podle Vás zapříčiněn takový zájem o AI v České republice?
Česká republika má historicky kvalitní střední a vysoké školství v oblasti matematiky. Ze škol jako je ČVUT, VUT nebo Univerzita Karlova vychází poměrně hodně studentů hledající uplatnění, čímž se u nás vytváří ideální prostředí pro další rozvoj technologických odvětví. Velmi zajímavým prvkem, nesouvisející nutně pouze s umělou inteligencí, je také fakt, že oproti jiným národům mají Češi snahu dotahovat věci do konce. Když před nás postavíte nějaký problém, tak ho jsme schopní rozebrat na prvočinitele a snažíme se ho dořešit.

V zahraničí jsme tím velice známí, což je také například důvod, proč u nás investuje mnoho japonských společností, které si váží univerzálních, šikovných a pilných lidí. Dalším důvodem je, že v České republice funguje mnoho dceřiných společností velkých nadnárodních korporátů testujících u nás menší projekty předtím, než je implementují v mateřské firmě. Mezi tyto projekty často patří i aplikace umělé inteligence.

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců. Za revoluční spojování molekul

Každopádně umělou inteligenci využívá takřka polovina všech podniků v České republice, což nejsou pouze dceřiné společnosti větších subjektů. Kde dál se u nás AI implementuje?
Hlavně různé e-shopy, kterých je u nás snad největší hustota na světě na počet obyvatel. Do těch zmíněných 40 % jsou totiž započítáni také virtuální asistenti a primárně chatboti. V poslední době ale také dochází k častým implementacím voicebotů. Ty teď v poslední době nasadila část call centra společnosti Alza, která k tomu využívá umělou inteligenci od IBM. Jinak ale e-shopy používají AI také k analýze velkého množství dat nebo monitorování nákupního chování.

V roce 2019 byla sepsána Národní strategie umělé inteligence v České republice. Četl jste ji?
Bývalí kolegové z IBM na ní dokonce participovali, takže jsem ji četl. Super dokument, každopádně nijak dál protlačovaný. Jednalo se o jedno z témat předchozí vlády a náš apel byl, aby s ním šli až do Bruselu a pokusit se pro nás v tomto směru vyjednat speciální podmínky, jako například aby se Česká republika stala jedním z hlavních center pro umělou inteligenci. To se ale zatím nepodařilo.

Myslíte si, že stát dostatečně podporuje vývoj a investice spojené s umělou inteligencí?
Tak půl na půl. Některým start-upům se podařilo sáhnout si na finanční podporu ze strany státu. Primárně se jednalo o peníze, které měly z 80 % zafinancovat zaměstnance natolik, aby se vývoji umělé inteligence mohli věnovat a vyvinout konkurenceschopný produkt využitelný jak u nás tak v zahraničí. Nicméně v porovnání s investicemi do AI v Číně nebo USA silně zaostáváme, a to nejenom my, ale celá EU. Kdo v umělé inteligenci udává tempo, tak rozhodně není Evropa.

Proč si myslíte, že Evropa v AI natolik zaostává?
Například v Americe pochopili, že umělá inteligence je výnosná investice, i přestože je zprvu v červených číslech. To je zapříčiněno tím, že rovnou neprodáváte nějakou komoditu, ale že nejdříve dáte na výzkum a následný vývoj produktu hodně času. V takovém případě ale nemáte zajištěný jasný výstup a tedy ani finanční kompenzaci, což může být riskantní, ale vyplácí se to. Čína a USA jsou schopné financovat velké projekty, zatímco v Evropě a konkrétně v Česku dochází zatím pouze k investicím do pilotních a menších projektů. Kdyby u nás měly start-upy více financí, tak by rostly mnohonásobně rychleji než doposud.

Jak je na tom podle vás český státní aparát s implementací umělé inteligence?
Rozhodně tam je prostor pro zlepšení. Zásadní problém u našeho státního aparátu je se sdílením dat. Každý státní rezort a ministerstvo má vlastní data a s nikomu jinému je nechce dát. Ty jsou ale pro fungování umělé inteligence alfou a omegou a dokud se nezačnou vzájemně sdílet a využívat, tak ve státním aparátu půjde umělou inteligenci jenom těžce aplikovat. Zlepšit by se také měla komunikace směrem k občanovi, který nechce chodit na úřady, a který si chce například jednoduše zažádat o sociální dávky. Skvělým počinem bylo zřízení Czech Pointu, čímž se podařilo povýšit digitální dokument nad ekvivalent papíru. Dále ale také bylo například správné zřízení bankovní identity. IBM pak během pandemie pro stát vytvořilo virtuálního asistenta Anežku, která pomáhala v raných fázích lidem s tím, co to covid vůbec je. Další takový asistent vznikl teď pro ukrajinské uprchlíky, aby se co nejdříve zorientovali a věděli na koho a s čím se mají obrátit.

Kuchař Kuřátko byl interaktivní už v minulém století. Stačilo rozsvítit

V lednu tohoto roku IBM otevřelo v Praze pobočku Client Engineering Centrum, které má pomáhat s nasazováním technologií na trzích střední a východní Evropy. Co to konkrétně znamená? Na čem a jak v Praze vlastně pracujete?
Tým, který v Praze máme, slouží primárně k tomu, aby ukázal jak náš software a hardware může pomoci našim zákazníkům. V zásadě to funguje tak, že za námi přijde zákazník s nějakým technologickým problémem. My pro něj naprosto bezplatně vytvoříme analýzu na základě jeho dat a na našich technologiích ukážeme, jaký by pro něj mohlo mít využívaní služeb IBM byznysový přínos. Pokud se mu koncept zalíbí, tak ho propojíme s naším obchodním oddělením a následně se na projektu začne pracovat. V Client Engineering Centru v Praze pracuje momentálně několik desítek lidí, hlavně specialisti na umělou inteligenci, IT architekti, UX a UI designéři, vývojáři, datoví analytici a další.

Kdo například patří mezi vaše klienty?
Nejvíce se angažujeme v bankovnictví, službách a veřejné správě. Když bychom byli konkrétnější, tak jedním z našich klientů je například Česká spořitelna, pro kterou implementujeme virtuálního asistenta George, nebo třeba vytváříme pro Škoda Auto chytré formuláře na přijímání nových zaměstnanců. Dále ale mezi naše klienty patří také české i zahraniční silové složky, pro které vyvíjíme sofistikované vyhledávací systémy nebo bezpečnostní projekty s prvky umělé inteligence.

O jaký druh technologií spojených s umělou inteligencí mají tajné služby největší zájem?
Hlavně asi technologie zabraňující kybernetickým útokům. Nebavíme se ale pouze o funkcích schopných odhalovat kyberkriminalitu, ale také jí predikovat a reagovat na ni. Náš produkt Watson for Cyber Security umožňuje monitorovat řádově stovky diskuzních fór hackerů a sledovat co v poslední době vynalezli a prolomili. Tajné služby mají dále zájem o analýzu obrovského množství dat, videí, fotografií a satelitních snímků, ze kterých je třeba rychle a efektivně extrahovat konkrétní informace. Uvedu příklad na projektu, na kterém jsme pracovali pro silové složky v rámci EU: Stát vyšle svoji armádu na mírovou misi do nějakého země, kde má pomáhat lokálnímu obyvatelstvu.

Samozřejmě hrozí, že na samotné obyvatelstvo nebo vojáky během operace dojde k útoku, proto na pozadí pracuje tým lidí, který má za úkol pouze sbírat a analyzovat různé satelitní snímky a tím eventuálně predikovat příchozí hrozbu. Do nedávna tak reálně desítky lidí seděli před monitory, sledovali a manuálně přibližovali satelitní snímky toho nejvyššího rozlišení a hledali podezřelá vozidla pohybující se v okolí patrolujících jednotek. My jsme natrénovali neuronovou síť počítačového systému na rozpoznávání všech možných druhů aut a tím jsme v tomto případě eliminovali potřebu využívat lidských zdrojů. Celý proces jedné operace se také časově zredukoval ze sedmi hodin na přibližně pět minut. Museli jsme se při tom potýkat například s takovými komplikacemi, jakože se auto schovává ve stínu pod stromem a není na první pohled vidět.

V jakých dalších odvětví je podle vás největší potenciál využití umělé inteligence?
Největší je stoprocentně zdravotnictví. V České republice je ale opět problém se sdílením dat a informací o pacientech a neexistuje centrální místo, kde by se tyto údaje sbíraly. Dále ale lze potenciál shledávat v bezpečnosti a hlavně pak ve státní správě. Pokud stávající garnitura slíbila, že bude lépe komunikovat s občany, tak umělá inteligence je odvětví, do kterého by se určitě mělo investovat. Nicméně s tím, jak je nastaven státní rozpočet, to nebude vůbec lehké. Je pochopitelné, že vzhledem k tomu, co se momentálně ve světě děje, se bude nejdříve sahat na investiční peníze, ale je třeba si uvědomit, že jestliže přestaneme investovat, tak nebudeme konkurenceschopní.

Poprvé po 20 letech. Z USA odstartovala do vesmíru ruská kosmonautka

Když je tedy takový potenciál využití umělé inteligence ve zdravotnictví, proč v lednu tohoto roku prodalo IBM svoji sekci Watson Health?
Tato sekce nesloužila pouze k implementaci umělé inteligence do zdravotnictví, ale měla mnoho dalších funkcí. Upřímně netuším, proč k prodeji došlo. Já bych jenom rád řekl, co je podle mě největší brzdou pro implementaci umělé inteligence ve zdravotnictví. Jsou jimi regulace a nutnost získat určité certifikace pro to, aby jinak funkční projekty mohly ve zdravotnictví dostat zelenou. Toto například pohřbilo náš projekt sloužící k vyhledávání ideálních embryí pro umělé oplodnění. Skrz umělou inteligenci jsme byli schopní najít ideální embryo k oplodnění, a to rychleji a s mnohem větší přesností než specializovaný doktor. A přesto celý projekt skončil, jelikož celé zařízení nezískalo certifikaci medicínského přístroje.

S jakými potížemi se při vývoji a implementaci AI nejvíce potýkáte?
Zásadní překážkou je vždy nedostatek kvalitních dat. Pokud nám není umožněno s určitým druhem dat pracovat, tak si musíme při vývoji dopomáhat jejich simulacemi. Hlavní problém ovšem překvapivě není technologický. Před několika lety vznikl kolem umělé inteligence obrovský poprask a firmy začaly doufat, že AI vyřeší všechny jejich problémy. Nepočítaly ale s tím, že pro její implementaci je třeba hodně času a finančních investic s dlouhodobou návratností. Spoustu firem se tak bolestivě spálila a nyní jsou při nasazováním umělé inteligence opatrnější. Největší brzda je pro nás tak nedostatečná důvěra podniků v umělou inteligenci jako takovou.

Jak se AI proměnilo v posledních letech? Došlo k nějakému zásadnímu vědeckému průlomu, nebo k aplikaci nějakých nových prvků?
Teorie se zas tolik nezměnila. Stále pracujeme se stejným systémem neuronových sítí, každopádně se pořád vyvíjejí nové algoritmy otevírající další možnosti využívání umělé inteligence. Nejzásadnější pro zefektivnění AI je průlom ve výkonu hardwaru. V posledních letech se ukázalo, že na velké množství výpočtů jsou vhodné grafické karty. Ještě 15 – 20 let zpátky jsme všechno vypočítávali na procesorech, ale právě vývoj herního průmyslu nám ukázal novou cestu.

Když vypočítáváte 3D scénu ve hře, tak prakticky neustále počítáte obrovské množství matic. A najednou někoho napadlo, že by se podobná metoda mohla používat i na strojové a hluboké učení v umělé inteligenci. To enormně snížilo čas určený pro matematický výpočet. Další věc, která revolučně zefektivní fungování umělé inteligence, bude využívání kvantových počítačů. V EU využívá kvantové počítače od IBM již 13 států. Česká republika má ve vývoji těchto strojů enormní potenciál a je škoda, že si stát zatím této příležitosti nevšiml a nezačal výzkum více podporovat.

Myslíte si, že AI je pro člověka momentálně spíše pomocníkem nebo hrozbou?
Zatím spíše převažují její pozitiva. V budoucnu třeba určitě stroje nahradí člověka ve spoustě repetitivních druhů práce, jako třeba back office (oddělení, které přichází do kontaktu s klienty a veřejností – prodej, marketing, zákaznická podpora a další, pozn. red.). Samozřejmě to ale neznamená, že by se umělá inteligence nedala zneužít. Od toho, aby se tomu zabránilo, jsou zde ale státní aparáty a zákony.

Vyšehrad plný tajemství. Pod zemí ukrývá stavby z 10. století, známe jen část

Vy jste v roce 2018 pro Forbes řekl následující: „Internet má paměť a pomocí metod jako web scraping jste schopní si o komkoli z nás zjistit prakticky všechno. Skandál Cambridge Analytica je jen malý předkrm. Vím, co už umějí banky a platební společnosti zjistit z nasbíraných dat. Nechci se ani tady, ani v jiných oblastech stát potravou pro mašiny slídící po mých osobních datech.“ Existuje nějaký způsob, jak zabránit sběru metadat a zároveň nebýt digitálně diskriminovaný?
V tomto směru je podle mě hrozně důležitá osvěta veřejnosti v oblasti umělé inteligence a s ní spojených rizik. I malé děti ve škole by se už měly učit, co to obnáší pohybovat se na internetu a jaké informace o sobě v digitálním prostoru zanechávají. Já jsem v komunikaci skrz sociální sítě velice opatrný, jelikož sám vím, kolik jsme během práce na našich projektech byli schopní nasbírat dat a co jsme z nich vyvodili.

Proto většinu těchto sítí nepoužívám. Jsem si totiž vědom toho, že by některé informace mohly být použity proti mně. Když dneska proniknete do sítě přátel na Facebooku, tak jste za chvíli schopní dohledat kdo je kdo, co dělá a kdo s kým udržuje jaký vztah. K tomu ani nepotřebujete umělou inteligenci. Podstatné tak je si uvědomovat, že cokoliv dáte na internet nebo sociální síť, tak už tam napořád zůstane a eventuálně to proti vám někdo v budoucnu bude moci použít.

Zároveň jste také prohlásil, že krom toho, že nevyužíváte většinu sociálních sítích, tak že i raději vybíráte peníze z bankomatu a platíte hotově. Jak je možné, že člověk co pracuje v IBM a vyzná se v technologiích jim zároveň tolik nedůvěřuje?
Já využívám pouze profesní sociální sítě, tedy LinkedIn. Z mé strany byl vámi citovaný výrok tak trochu provokace a hlavně jsem chtěl, aby se lidé zamýšleli nad tím, jak se svými daty pracují. Internetové bankovnictví samozřejmě využívám, nicméně když jdu něco zaplatit kartou, tak přesně vím, jaké informace si o mě banka zjistí. Vždy se proto zamyslím, jestli chci zaplatit kartou nebo ne. Ať jste totiž kdekoliv a digitálně komunikujete, tak po sobě zanecháváte stopu. Konkrétně při komunikaci s bankou je jedno jestli například voláte na jejich zákaznickou podporu, píšete jim e-mail nebo jdete fyzicky na přepážku, vždycky tím pomáháte vytvořit váš vlastní digitální profil postavený na základě sesbíraných dat o vaší činnosti.

Myslíte si, že by mělo dojít k větší regulaci AI ze strany státu nebo EU?
Regulace v zásadě vede ke zpomalení vývoje, takže ne. Co ale musí proběhnout je vznik etických komisí a zlepšit osvětu širší veřejnosti v umělé inteligenci jako takové. Proto také v IBM vyvíjíme technologie vysvětlující samotné chování AI a nebo jí i zpětně kontrolují, zda-li funguje správně a někoho svojí činností neznevýhodňuje. To přispívá k větší transparentnosti a rychleji tím odbouráváme nedůvěru společnosti v umělou inteligenci, která má jinak spoustu pozitiv.