Roman Tomeš: Seriál Slunečná je takový mezník, můj život je teď jiný

Co máte s Tonym ze Slunečné společného?
Oba jsme kluci z vesnice. Narodil jsem se sice ve Vrchlabí, ale vyrůstal jsem v Lomnici nad Popelkou, což je menší městečko u Semil. Mám tedy podobné maloměstské smýšlení jako on, i styl oblékání, mám blízko k přírodě a obecně ke zvířatům. V tomto směru jsme si určitě hodně podobní.

Jaká zvířata máte nejraději?
Psy a koně. Ačkoli jsem nikdy v životě žádného koně neměl, vždycky to byl můj velký sen. Tak třeba až budu starší, si jednou pořídím nějakou menší ohradu u lesa, kde bych koně rád choval.

Herec Marek Lambora: Seriál Slunečná je úspěšný hned ze dvou důvodů

Změnila Slunečná hodně váš život?
Po Doktorech z Počátků je to druhá větší příležitost v podobném typu seriálu. Slunečná je jistý mezník, protože mě lidé na ulici začínají poznávat, což se mi dřív moc nestávalo. Je to taky velká herecká zkušenost. Hraju se spoustou zkušených kolegů, od nichž se každý den na place můžu učit.

Na jaký moment z natáčení Slunečné nezapomenete?
Určitě na díl, kdy jsme točili asi čtyři hodiny venku – v lese, v dešti a v zimě – scénu se psem, který se na mě měl vrhnout. Nejenže byla šílená zima, ale já tam navíc musel ležet několik hodin na zemi promáčený. A teď si představte, že se po několika hodinách natáčení ten chudák pitbul, kdy už byl z toho všeho asi zmatený, rozběhl mým směrem a nešlo ho zastavit. Vrhl se na mě, z huby mu tekly sliny, vrčel a dost děsivě štěkal. Nic příjemného… Vůbec jsem si nebyl jistý, jak to dopadne. Naštěstí jeho panička rychle zakročila, takže tu s vámi můžu dneska sedět.

Herečka Lucie Benešová: Na romantický večer nemusejí být nutně dva

Povídáme si ve vašem domovském Divadle Kalich. Kdy jste sem přišel poprvé?
Jako divák jsem tu byl poprvé na muzikálu Jack Rozparovač, kde kromě jiných hrála Daniela Šinkorová. Byl jsem jejím velkým fanouškem, takže jsem za ní po představení zašel a požádal ji, aby se se mnou vyfotila. Moc se jí do toho tehdy nechtělo, protože podle jejích slov nebyla po představení upravená, ale nakonec to pro mě udělala. Dodnes mám naši fotku schovanou doma v Lomnici. Rok dva nato jsem šel do Kalichu coby student konzervatoře na konkurz muzikálu Johanku z Arku. Vyhodili mě hned z prvního tanečního kola. O rok později jsem už konkurz na Osmý světadíl udělal, a hned na hlavní roli. Tak jsem vstoupil nejen do Divadla Kalich, ale i k další práci na jiných projektech. Dostal jsem se například k seriálu Doktoři z Počátků, do dalších muzikálů a koneckonců i do Slunečné. Navíc jsem se na zmíněném konkurzu poznal se svojí budoucí ženou (herečkou Michaelou Tomešovou – pozn. red.). Tenhle konkurz byl v mém životě myslím opravdu hodně důležitý.

S manželkou máte dva malé syny, jak to s nimi jde?
Jonáškovi je rok a půl a Kristiánovi tři. U Kristiánka se už pomalu začínají projevovat múzické sklony. V momentě, kdy si doma začnu zpívat, se hned přidá. Hraje se mnou na i piánko a nedávno jsem mu vysvětloval, co je akord. Cítím z něj hudební vášeň. Na koncertech nebo nejrůznějších vystoupeních by s námi šel nejraději i na jeviště. Vypadá to, že půjde v našich šlépějích. Zrovna si hodně oblíbil Bruna Marse, je teď pro něj číslem jedna. Tancuje na jeho písně a někdy bere do kola i bráchu. Když to spolu rozjedou, bývá doma pěkně veselo. (směje se)

JIŘÍ LANDA