Monika Leová: Manžel patří mezi tatínky, kteří přebalují, koupají, krmí a perou

Na co jste jako maminka pyšná?
Pyšná jsem díky maličkostem. Když si dcera něco nového osvojí, naučí se nové slovo, o něco ji poprosím a ona to udělá, když je na ostatní děti hodná, když se rozdělí… Někdy nás opravdu fascinuje, jak nám v roce a půl tenhle malý človíček rozumí.

Měla jste maminkovskou krizi?
Takových momentů jsem měla naštěstí velmi málo. Když nějaká taková chvilka ale přišla, buď mi pomohl manžel, maminka, babička, nebo telefonát s kamarádkou. Myslím, že je dobré o tom někomu říct, postěžovat si a najít pochopení. Spousta věcí je naprosto normálních, je důležité to „přežít“, protože to k tomu prostě patří.

Leoš Mareš cvičí i v šest ráno, hlídá si stravu a říká: Jdu z extrému do extrému

Cítíte se být ještě někdy dítětem?
Cítím se jako malé dítě skoro pokaždé, když si s Miou hraju. Jsem takové přerostlé dítě, ale myslím, že je to dobře. Nedávno jsme třeba byli v Legolandu a já si to tam užívala pomalu víc než Mia. Je důležité někdy věci neřešit a užívat si okamžiky naplno. Na to někdy jako dospělí zapomínáme.

Kdy jste si naopak uvědomila, že dítětem nejste?
Když se Mia narodila. V té chvíli mi bylo jasné, že už to není jen o mně, ale že mám zodpovědnost za to malé stvoření.

Podívejte se, jak Monika Leová v romantických šatech tančila na své svatbě:

Jak se rodičovských povinností zhostil váš manžel?
Něco mu šlo dokonce lépe než mně. Martin patří mezi ty tatínky, kteří přebalují, koupají, krmí, perou, prostě vše, co je potřeba.

Máte role nějak rozdělené?
Myslím, že to máme rozdělené tak, jak je to potřeba. Záleží na tom, jak je druhý unavený, kolik má práce apod. Nejraději ale spolupracujeme. Například společná super rychlá výměna plínky, ustrojení, nakrmení. (smích) Je důležité vědět, že jsme tým, nikoli soupeři, kteří si počítají skóre, kolikrát kdo Miu přebalil, hlídal atd. I když já samozřejmě vedu, ale pšt. (smích)

S dcerou Miou často cestujete. Kam to bylo poprvé?
Když Mie byly čtyři měsíce, vyrazili jsme na výlet do Rakouska, Slovinska a Chorvatska. Jeli jsme s naším předělaným domečkem na čtyřech kolech a Mia to zvládla naprosto skvěle. Pokud máte spavé miminko, kterému nevadí jízda v autě, velice to doporučujeme. Většinu času nám prospala a nijak nás neomezovala. Také byla v tom věku – kam jsme ji dali, tam zůstala. Teď už to takové není, člověk ji musí stále hlídat. (smích)

Jak zvládnout cestování s malými dětmi?
Cestování v autě je skvělé, ale samozřejmě to není pro každého. My tento styl cestování měli rádi i před Miou a teď se ještě umocnil. Je to pro nás svoboda. Zbožňujeme probudit se každý den na jiném místě. Baví nás skromný styl života, máme rádi přírodu a tady se vše propojuje. I když samozřejmě all inclusive hotel, kde člověk nic neřeší, je taky super. Máme vyzkoušené obojí a každé má něco do sebe. Hlavní je, aby byl pár sehraný a na stejné vlně. Dítě nic nepotřebuje – jen rodiče, kteří jsou tam pro něj. (smích)

Eliška Bučková je skoro rok po covidu pořád nemocná. Proto chystá změnu

Jakou nejdůležitější věc musíte pro svou dceru udělat?
Být s ní a být tu pro ni. A samozřejmě pracovat i na vztahu s tatínkem, aby to stále tak skvěle fungovalo, protože od toho se odráží opravdu hodně.