Otevřelo vám v něčem natáčení Spícího města oči, nebo jen potvrdilo to, co jste si o dětech myslel?
Moc bych si přál, abychom si my dospělí z toho filmu vzali to nejlepší, a to je nepropadnout do nějakého stereotypu a neusnout v mainstreamu svých životů. Nebát se změn a nezapomenout, že stále existuje svoboda a zároveň úcta k lidem. Přál bych si, aby nás tento film přiměl o těchto tématech přemýšlet. Neodevzdávat svůj život do rukou kohokoliv jiného.

Jaké máte obecně vzpomínky na dětství a dospívání? Byly to šťastné roky, nebo spíš utrápené. A díky či kvůli čemu?
Moje dětství byla jedna velká jízda, kombinace přírody, fajn lidí a kamarádů. Měl jsem obrovskou kliku, že jsem vyrůstal na Vysočině ve fungující rodině, která přes všemožné útrapy, které potkávají vlastně všechny, stále drží pohromadě. Tady si troufnu říct, že mám na čem stavět. Jsem za to velmi rád a opravdu vděčný.

Myslíte si, že byste jako dítě ve světě, kde usnou rodiče, přežil? Díky čemu?
Nejsem si jistý, že bych jako dítě přežil. Nejspíš bych se pořád ptal, jestli tam musíme jít a proč, a tím bych nejspíš ty lidi začal štvát a oni by mě pak asi někde nechali. Ale co by byly ty kladné hodnoty – zase bych byl skvělý sběrač potravin, teda kromě borůvek, a netrhal bych partu. Jde však o to, v jakém věku by mě takové dobrodružství potkalo.

Dnešním tématem je, jak pomáhá dobré psychice dobrá fyzická pohoda. Měl jste to vždy spojené? Byla horší nálada, když jste se necítil fyzicky dobře?
No jasně. I dnes mi obrovsky pomáhá, že si mohu zacvičit jógu, proběhnout se, zaplavat si či projet na kole. Dodává mi to energii, udržuje mě to v nadhledu. Ale nesmím u těchto činností zapomenout na nejpodstatnější věc, že hnacím motorem každé této aktivity je radost. To považuji za velmi podstatné.

Zdroj: Deník

Jak dbáte na psychické zdraví svých dětí? Pomáháte jim spíš společnými domácími aktivitami? Sportem? Mají dostatečné fyzické vyžití?
Vyrůstal jsem v rodině, která se nám věnovala a nenechávala nás doma sedět a nic nedělat. Zřejmě proto se i já snažím být v tomto směru aktivní a trávit čas s mojí dcerou Josefínou. Těší mě, že můžeme společně jezdit na kole, které ona občas vymění za koloběžku. Od září začneme chodit na lezeckou stěnu. Moc se na to těším. Baví mě trávit čas společně. Čím déle nám to vydrží, tím líp.

Na jakých dalších projektech pracujete po skončení natáčení Spícího města?
Teď je pět hodin ráno a já jedu (na kole) na plac točit srbského mafiána. Za dva dny odjíždím (už ne na kole) dotáčet film na Slovensko, kam se moc těším. A v září mě čeká zajímavý mezinárodní projekt. Zároveň připravuji pár vlastních projektů. Těší mě, že mi přichází práce, která mě baví a zároveň živí. Mám kolem sebe tvůrčí lidi, ale zároveň mám čas na sebe a rodinu. Velmi si toho vážím. Celé je to příběh o trpělivosti, vůli, lásce, odvaze, nadhledu, humoru, a jak jsem už zmiňoval – toho nejdůležitějšího: radosti. Bez toho by to nešlo! Děkuju! A krásný den všem!