Na hřbitově odpočívá, se svým synem, který po Tobě převzal hospodářství po návratu z I. světové války, a svou vnučkou (mou mamkou), která Té už nepoznala, protože se narodila až 4 roky po Tvé smrti. Zemřela jsi moc brzy, bylo ti pouhých šedesát. Členové rodiny moc času na vyprávění o svých osudek neměli - nebo ani nechtěli zatěžovat hlavy svých potomků, což podle mne bylo na škodu. A tak, až jsem se ocitla v důchodu, kdy senior zvolní a může se zabývat koníčky, nechala uložit ostatky mé maminky k Tobě, rozhodla jsem se zjistit o Tvé životní pouti více informací.
Přihlásila jsem se do kurzu o genealogii a začala pátrat po rodných listech, digi archívech, pozemkových knihách, kronikách atd. Tak jsem zjistila: Vdala ses v 17 letech za horníka Petra, zakoupili jste hospodářství (které činilo asi 122 arů (2 fochy 724m2) a s Petrem jsi měla 6 dětí. Bohužel zemřel v 38 letech na zaprášení plic. Těžká práce na poli, sama s 6 dětmi, bez muže a peněz. Musela ses urychleně znovu vdát. S druhým manželem Florianem jsi měla další 4 děti, jedno 4měsiční bohužel zemřela. Ale i toto manželství předčasně skončilo, manžel tragicky zahynul utonutím.
Nejmladšímu synovi bylo sotva 9 let. Žádné sociální dávky. Začala jsi rozprodávat polnosti, děti dorůstaly, blížila se první světová válka a 2 synové odešli bojovat za Rakousko-Uhersko. Bylo toho na Tebe moc a tak jsi v šedesáti opustila vyčerpaná fyzicky i duševně tento „pozemský ráj". Hospodářství převzal Tvůj syn z 2. manželství, který se vrátil z I. světové války (bez prstu). Ale protože také pracoval jako horník, zemřel na zaprášení plic brzy ve 47 letech. Zanechal svou ženu Helena se 3 syny a jedním děvčetem v r 1941 - tj. skoro na začátku 2. světové války.
Babi Helena vychovávala své děti k pracovitosti - a tak díky půdičce a těžké práci při jejím obdělává& přežili i 2. světovou válku. Z dochovaných písemností a zjištěných faktů jsem si zhotovila podle Učebnice pro začínající rodopisce (autor V Hásek a kolektiv autorů) půlkruhový vývod předků. Sepsání rodové kroniky je nekonečná práce, stále je co doplňovat. Takže nyní bych už mohla odpovědět na dotaz městské kronikářky, která zjišťovala v místním časopise, zda se některá povolání v rodinách opakují v dalších generacích.
Ano, u nás téměř v každé. Horník! Napočítala jsem jich přes deset kromě těch, co se do rodiny přistěhovali. Ale s tímto těžkým povoláním souvisela i předčasná úmrtí, úrazy a nemoci, poddolované domy. Však to znáš… Milá prababi, nyní nastupuje dekarbonizace - útlum těžby, tedy i zánik tak charakteristického povolání - hornictvi - v našem rázovitém regionu. Tvé skoro před 200 lety postavené, byt' později v důsledku důlní činností zankrované (lanem stažené) stavení ještě stojí, nejméně 4 studny v okolí byly zasypán), haldou, trávu na polích spása dobytek. Skláním se před Tvou pracovitostí a statečností.
Pravnučka Vlasta Giecková
Vzpomínáte na své prarodiče? Co by asi řekl děda na vaše podnikání, na to, že jste postavili dům nebo že máte spokojenou rodinu? Zapomněli jste si říct babičce o recept na ty nejlepší koláče? Možná je ještě čas. Napište otci, matce, prarodičům.
Dopisy posílejte, prosím, na e-mail: dopisyrodina@denik.cz nebo na adresu: VLTAVA LABE MEDIAa. s., Deník – dopisy, U Trezorky 921/2,158 00 Praha 5.