Co starosta, to povodeň. Tahle spojitost platila v uplynulých pěti letech v Hřensku. V čase katastrofických záplav v srpnu roku 2002 stál v čele obce Zdeněk Pánek. O několik měsíců později, po podzimních volbách starostenský post připadl Janu Havlovi, který musel řešit problémy s velkou vodou v lednu roku 2003.
A pak Hřensko zatopila loňská jarní povodeň. To už byl prvním mužem radnice Josef Černý.
„Záplavy jsou vždycky neštěstím. Největším pro ty, které vyženou z domovů nebo provozoven a lidé po opadnutí velké vody pak vidí jenom zanechanou spoušť. Aby ty škody a následky byly co nejmenší a nedošlo k nenahraditelným ztrátám na životech, ale i soukromém a obecním majetku, musí v mimořádně vypjatých situacích dobře fungovat krizový štáb. Myslím, že ten zdejší pracoval dobře,“ připomněl zkušenosti z loňské povodně starosta Černý.
Jako jeden ze dvou stovek místních obyvatel si samozřejmě živě vybavil i záplavy před pěti roky. „Jak by ne, vždyť na několik dnů se pod vodou přece ocitla celá obec. Z vršku od Janova to byl hodně smutný pohled, jak z nějakého katastrofického filmu. A hodně smutku zavládlo hlavně potom,“ dodal.
Jenže na velké smutnění nezbývalo moc času. Hřensko a jeho obyvatelé nezůstávali ve svém neštěstí sami. Solidární materiální, finanční i další pomoc nabídly nejrůznější firmy, podniky a města i obce v regionu i z jiných míst. Mrtvé letovisko k životu probouzela i armáda, ale také se tam vystřídaly desítky dobrovolných i profesionálních hasičů. O těch místních ani nemluvě, protože bývají vždy první, kteří začínají svádět svůj boj s nepřízní přírody. „Nebývá to jednoduché. Před kluky i jejich rodinami smekám,“ hodnotil nasazení svých kolegů starosta hřenského sboru Stanislav Křížek. Sám v čase záplav hodiny spánku mohl počítat na prstech jedné ruky.
Více než sto milionů korun. Takový byl účet běsnící povodně v Hřensku před pěti roky. Na první pohled už zase nějakou dobu obec žije svým všednodenním životem. „Nějaké škody zaplatila pojišťovna, ale hlavně nám finančně pomohli rodiče a další příbuzní. Dluhů se snad už letos zbavíme,“ připomněl majitel hotelu Labe Lubomír Stárek.
Hřensko mělo po povodni jedinečnou šanci zbavit se ve větší míře stánků, které dávaly obci nelichotivou vizitku jednoho velkého tržiště. Některé konstrukce přístřešků pokrývaných igelitem voda smetla až do soutěsek řeky Kamenice. Jenže stánků je Hřensko zase skoro plné. Patří asijským prodejcům, ale stojí na soukromých pozemcích vesměs místních vlastníků.
„Zasahovat do uživatelských práv obec nemůže. Alespoň se podařilo dosáhnout lepšího a do určité míry jednotného vzhledu stánků,“ nechtěl starosta Černý příliš komentovat fakt, proč Hřensko zůstává i nadále trhoveckou obcí.