Ze školy na Evani u Libochovic kdysi obecní úřad vybudoval ze školy hospodu. Před šesti lety si ji pronajal Jiří Bittner a udělal z ní pivní bar. A hospodu Evaňku přejmenoval na Pivní bar Škola. Čepuje Svijany. Loni se v soutěži pivovaru o nejkvalitnější pivo umístil na čtvrtém místě, letos je první. Úžasný pocit, za kterým se skrývá spousta práce. Nikde jinde, kde čepují svijanské pivo, si na něm nepochutnáte tak, jako v evaňském pivním baru. O tom rozhodla odborná porota přímo z pivovaru.

Narodil jsem se v Praze a vystudoval střední strojní se zaměřením na topení. Dnes by se dalo říct topenář. Už ve škole jsem chodil na brigády do restaurací a zvykl se živit sám. Rezort pohostinství se mi zalíbil. Po roce 1989 jsem absolvoval řadu rekvalifikačních kurzů, abych mohl sám provozovat restauraci. Navíc se mi otevřel svět podnikání, první zahrádka na Václavském náměstí byla ta moje. Později mě okouzlil svět počítačů. A zase jsem se učil. Nejsem zvyklý dělat něco napůl, vždy se snažím být perfektní. A to znamená dělat a nezastavit se.

Po pár letech v byznysu jsem zatoužil po klidu. Chtěl jsem někam na vesnici, potřeboval jsem si odpočinout. Začal jsem se poohlížet po nějakém domku. Podmínka byla klid a řeka. Jsem totiž taky rybářem, miluju rána u vody, to je úžasný relax. Lovím na stojaté vodě, Ohře u Libochovic je ideální. Objevil jsem domek na Evani, nastěhoval se tam a dál dělal svoji práci, jen jsem zvolnil. Když se naskytla možnost pronajmout si tam hospodu, neváhal jsem.

Postupně jsem bývalou Evaňku rekonstruoval a vylepšoval k obrazu svému. Jsem trochu patriot, a proto jsem se časem rozhodl pro pivo Svijany a Evaňku přejmenoval na Hostinec Pivní bar Škola. Chtěl jsem vytvořit pro místní takové centrum kultury a pohody. Samozřejmě jsem hned udělal internetové stránky té mé hospůdky, aby lidi věděli, co jsem schopen nabídnout a jaké služby mohou očekávat. Po předchozí dohodě můžu zajistit ledacos. Svatbu i pohřební hostinu, školení. Máme tady taky prvoligový šipkový tým WFS Evaň s juniorskou mistryní Evropy Nikolkou. Zkrátka snažím se. Vždyť ten můj hostinec je takové vymazlené dítě.

Okolí Evaně je stejně jako celé Litoměřicko krásné. A tak jezdím na kole, na ryby a užívám si, ale jen když je čas. A toho bohužel není tolik, kolik bych si přál. Mám ještě dalšího koně, kulturistiku. Nejen že cvičím, ale trénuju i omladinu. Pohyb je důležitý a je to dobré odbourávání stresu. No a ještě školím základní počítačovou gramotnost, jen hospoda by mě neuživila. Někdy je toho na mne trošku moc, to je pravda, ale když pak hosti řeknou, že jsou spokojení a vrací se, to je pro mne největší odměna.

Co si přeju nejvíc? Aby ta práce, kterou věnuji kvalitě piva, byla náležitě oceněná. Aby se hosté, kteří navštíví mou hospůdku, cítili dobře a vraceli se. Protože spokojený host je nejlepší reklamou. Takže pokud chcete ochutnat kvalitu, zavítejte.