Kliknutím zvětšíteDříve to v těchto prostorách ukládali chmel, ale pak začaly chátrat. Naštěstí se objevila myšlenka na jejich záchranu. „Spolek Chmelobrana před mnoha lety dostal nápad, že se pokusí zachránit chmelařský sklad, který byl v dezolátním stavu.
A tak se zrodila myšlenka na vybudování Chrámu Chmele a Piva. Protože to byl veliký projekt, žádali jsme o dotace z fondů EU. Získat je se nám povedlo až napotřetí,“ ohlíží se bývalý ředitel Chrámu Chmele a Piva Jaroslav Špička, jak pomalu začínala rekonstrukce a přestavba areálu v takřka centru města. Chrám se stavěl v několika etapách a do toho se tato lokalita s historickými chmelařskými a pivovarnickými památkami dostala mezi kandidáty do seznamu UNESCO.
Zábavný i poučný projekt
Celý projekt stál téměř 230 milionů korun. Evropská unie přispěla obrovskou částkou – téměř 194 miliony korun. Zbytek pak zaplatilo z rozpočtu město Žatec. Projekt Revitalitace významných kulturních a technických památek byl zahájen v roce 2009 a trval dva roky.
„Chrám Chmele a Piva je zábavný a zároveň poučný turistický komplex několika budov, kde je vše propojeno s chmelem a pivem. Lehkou formou zábavy se snažíme přiblížit historii Žatecka zvláště co se pěstování a zpracování chmele týče,“ říká současný ředitel Chrámu Karel Havelka.
Díky mnohamilionové investici areál umožňuje široké spektrum zábavy i poučení. Návštěvníci mohou vystoupat na Chmelový maják s 3D výtahem, což je unikátní záležitost. „Výtah vyveze návštěvníka do výšky 47 metrů na vršek rozhledny. Díky 3D technologii promítané na podlahu se ocitnete v letu nad Žatcem, a to v pozici dětského skřítka, proletíte městem, chmelnicí, dostanete se i do pivní lahve. Výtah se s vámi klepe, mění rychlost a vy si připadáte opravdu jako v letu,“ popisuje ředitel Havelka a jeho předchůdce Špička dodává: „Na moři má každý přístav maják, aby lodě nezabloudily. No a my máme maják, aby nezabloudili pivaři.“
Labyrint z chmelových žoků zase ukazuje zábavnou formu, jak to vypadalo před časem, kdy se jich tu skladovalo až čtyři tisíce. „Dnes jich máme kolem čtyř set, ale řekněte mi, kdo ví, jak vypadal chmelový žok?“ usmívá se Jaroslav Špička.
Z Labyrintu projde návštěvník do Erbovní síně, kde své erby a unikátní loga mají obce ze žatecké chmelařské oblasti.
Orloj s chmelem
Dalším unikátem je pak Chmelový orloj, který je umístěn na vnějšku budovy. „Lze nahlédnout i do útrob hodinového stroje. Kus ho věnovali mnichovští hodináři, část je již v moderní digitální technice. Šikovný pražský orlojář Petr Podzemský tyhle dvě části spojil dohromady. Jde o plnohodnotný funkční orloj, jeden ze tří v republice. Ciferník se zvěrokruhem je zdoben motivy z pěstování a sklizně chmele, dvanáct apoštolů nahrazují hrací karty a najdete zde, podobně jako na Staroměstském orloji, kostlivce se zvonkem. Pod ciferníkem jsou pohyblivé postavy připíjejících si pijanů piva, pod nimi je symbolické peklo. Kdo poctivě pracuje s chmelem, dostane se do nebe,“ vysvětluje s úsměvem Jaroslav Špička.
V areálu také funguje vyhledávaná restaurace U Orloje s minipivovarem. Vaří tu žateckou lahůdku – pivo Samec. Součástí restaurace je zahrádka z chmelových sloupců, je tu také dětská zahrada, kavárnička, dětské hřiště i dopravní hřiště. U kláštera kapucínů je nádherná klášterní zahrada, místo odpočinku mladých i starších. Pokochat se tu lze bylinkovou zahrádkou, pávy, konají se tu svatební obřady a řada kulturních akcí.
Posledním dílem mozaiky nazvané Chrám Chmele a Piva je Galerie Sladovna. „Ta byla poslední fází projektu, kterou jsme realizovali. Dochovaná měšťanská sladovna ukazuje, jak bylo tvořeno sladovnictví v Žatci,“ podotýká bývalý ředitel Špička. Chrám Chmele a Piva úzce spolupracuje s Chmelovým muzeem a také s novým Muzeem pivovarnictví, které bylo otevřeno o prázdninách.
V Chrámu pracuje dvacítka zaměstnanců. V roce 2015 zaplatilo za prohlídku takřka 18 tisíc návštěvníků. Letošní atypický rok sice nepřivedl tradiční hosty ze zahraničí, ale houfně se sem vydávali Češi. „Mile překvapil tuzemský zájem, dorazilo neskutečné množství českých turistů,“ dodává Špička.
Karel Havelka: V žateckém Chrámu mají chmelové peklo i ráj
I když pochází z Vysočiny z města, kam se odstěhoval Hliník – Humpolce, žije Karel Havelka od roku 2006 v Žatci. Vystudoval mezinárodní obchod v irském Dublinu a mátaké diplom z České zemědělské univerzity.Pracoval v různých organizacích a firmách, kde měl mimo jiné nastarosti i péči o zahraniční partnery či návštěvníky. Dnes jako pověřený ředitel Chrámu Chmele a Piva dělá podobnou práci na plný úvazek.
Co vás napadne, když se řekne Chrám Chmele a Piva?
Chrám Chmele a Piva reprezentuje Žateckou chmelařskou oblast. To je světový unikát! Jediné místo na naší planetě, kde se lidé víc než tisíc let zabývají pěstováním chmele a vařením piva. Chrám prezentuje region, který svou jedinečností a dnešními slovy „úzkoprofilovou specializací“ produkuje nejlepší chmel na světě, který se dlouhodobě vyváží doslova do celého světa. Náš chmel je měřítkem světové kvality. My v Chrámu pouze prezentujeme tento fakt našim návštěvníkům zábavnou a nenásilnou formou. Například hledáním pokladu, odtajněním konce životní cesty Lojzy Lupulína, jedinečným orlojem či Chmelovým majákem. Ono už to naše logo dokáže mnohým napovědět.
Ta mekka by ale nevznikla bez evropské dotace. Nebo vznikla?
To pochybuji, nevěřím,že by to bez evropské dotace bylo ve stavu, v jakém je to dnes. Ten projekt byl finančně náročný – 229 milionů korun – a dotace z fondů EU pokryla 85 procent nákladů.
Myslíte, že by město dokázalo tenhle projekt zafinancovat ze svého rozpočtu?
To rozhodně ne. Město dává do investic ročně kolem 45 milionů korun a jsou to důležité akce, které se dotýkají života občanů Žatce. Chmelový a pivní chrám by se do rozpočtu určitě nevešel.
Město se pokouší zapsat Chrám Chmele a Piva na seznam památek UNESCO. V jaké fázi tahle snaha je?
Na tomto projektu pracuje skupina odborníků. Do konce září pošleme do Paříže konečnou verzi nominační dokumentace. Následně budeme očekávat hodnocení expertů, kteří k nám tajně přijedou a vše si osobně prověří. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout v létě 2022. Všichni věříme, že se to podaří a celý region bude ještě populárnější, oblíbenější a vyhledávanější.
Místo poučení, zábavy a recese. Tak nějak prezentujete chrám. Jak mám rozumět té recesi?
Jakápak recese, to bych se urazil (velký úsměv – pozn. autora), jde o seriózní fakta. Vezměte si, že málokdo třeba zná Homolupuly. Homo Lupulus aneb člověk chmelový stojí za vynálezy jako například chmelezo, houslový klíč, sedmičková soustava a mnohé další. Ukážeme vám, jak vypadá chmelové peklo i chmelový ráj, uvidíte pravou středověkou alchymistickou dílnu zasvěcenou chmelu, uzříte na vlastní oči poklad nevyčíslitelné hodnoty, který vám navíc splní přání, máme zde i portrét Franze Kafky, který v okolí kdysi pobýval. Je třeba ještě pokračovat?
Máte v chrámu oblíbené místo, kde si takzvaně občas vyčistíte hlavu?
Na odpočinek je výborný výstup na Chmelový maják, pohled na město jehož historii psal a píše chmel. A pak výhled dál do kraje ať již směrem k horám nebo do našich zelených hájů – rozuměj chmelnice.
Co vy osobně a pivo?
Proč já a pivo? Snad my a pivo! Pivo je náš národní nápoj, který lidi stmeluje, pomáhá nám překonávat těžké chvíle a je s námi, když slavíme nebo odpočíváme. Pivo má mnoho chutí, vůní, odstínů. Máme své oblíbené značky, pijeme ho rádi a hodně. Je předmětem krásných a leckdy nekonečných debat. V pivu jsou vitamíny a stopové prvky. Pivo se hodí ke každému pokrmu. Pivo uhasí sebevětší žízeň. Pivo utlumí bolest. Pivo vykouzlí úsměv na tváři. Pivo se vaří z chmele a ten nejlepší chmel je od nás. Pivo mám prostě rád.
Našli si k vám cestu i zahraniční turisté?
V loňském roce mě překvapil starší pán z Kanady, nebo pak tři chlapíci z USA, kteří si doma za barákem vysadili chmelnici a k nám se přijeli poradit, jak mají vařit domácí pivo. Návštěvníci ze všech koutů Evropy pro nás nejsou překvapením. Nejvíce jezdí turisté z Německa. Jednak jsou to nejbližší sousedé a také pivní kultura se nezapře. Jezdí k nám ovšem i zájemci z Ruska, Tchaj-wanu, Koreje a pravidelně z Japonska. Loni jsme tu měli dokonce skupinu z Indie. Jsme v podstatě mezinárodním turistickým cílem, ale rádi bychom se ještě více zviditelnili.
Co se v Chrámu těší největšímu zájmů turistů?
Snažíme se, aby naše komentované prohlídky byly unikátní, veselé a nenápadně poučné. I přesto někdo více ocení Samce – světlý spodně kvašený nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák – z našeho minipivovaru. Jiný žasne nad orlojem, někdo miluje bloudění v labyrintu, další nemůže uvěřit osudu Lojzy Lupulína, starší návštěvníci preferují klid Klášterní zahrady a děti ocení minizoo. Myslím si, že každý si u nás přijde na své.
Z čeho máte největší radost?
Mě nejvíc potěší, když naše návštěvníky během prohlídky rozesmějeme, pak když obdivně mlaskají při ochutnávce našich piv a nakonec spontánně tleskají při loučení. V ten moment cítím, že svou práci děláme dobře a má smysl.
70
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
