Stánky tak nebudou na náplavce, na Kubánském náměstí, na „Heřmaňáku“ v Holešovicích ani na Kulaťáku v Praze 6. V omezené míře zatím zůstávají jen na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Proti vládním nařízením se ostře vymezila Asociace farmářských tržišť ČR a kabinetu poslala otevřený dopis, ke kterému se připojily i Asociace soukromého zemědělství ČR a ovocnářské a zelinářské unie. Vedení země vyzývají k přehodnocení pravidel.

„Situace je naprosto trapná, vláda s námi absolutně nemluví. Městské části Prahy jsou pořádání trhů otevřené, podmínky se ale naprosto nedají dodržet,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky. "Jelikož je dopis Asociace farmářských tržišť ČR adresován Vládě ČR, nebylo Ministerstvu zdravotnictví doposud jeho znění známo. Ministerstvo zdravotnictví však nastavuje podmínky dle požadavků Ministerstva zemědělství, a to nám změnu prozatím nenavrhlo," sdělil Pražskému deníku mluvčí Ministerstva zdravotnictví Martin Novotný.

Podle Sedláčka se od státu jedná o obrovskou šikanu ve prospěch supermarketů a vzrůstá tak pochybnost, zda ze současné situace neprofitují firmy Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

Nerealizovatelné podmínky

Podle posledních nařízení nesmí být na farmářském trhu více než 20 osob na 400 m². „Tato jedna podmínka nového nařízení je však prakticky nerealizovatelná. Pro představu jde o 20 osob na čtverci 20x20 metrů, čili na každého člověka má připadat plocha v průměru 4x5 metrů,“ píše se v dopise.

Za dodržení podmínky jsou zodpovědní přímo organizátoři trhů. Provozovatelé supermarketů ale za dodržování rozestupů takovouto zodpovědnost nenesou.

„Farmářské trhy se vždy odehrávají na veřejném prostoru, kde se mohou vyskytnout nejen nakupující, ale i ti, kdo místem prostě jen procházejí,“ uvádí se dále.

Na trzích na náplavce a dalších místech v Praze prodával své výrobky také rodinný podnik Kozí farma Krasolesí.

„V kombinaci s utlumenou gastronomií přicházíme o 70 procent tržeb. Ostatní prodej nám to nezachrání,“ svěřil se majitel David Kolman. „Kapacity zracích prostor nejsou nekonečné, sýry už není kam dávat. Některé už nevyrábíme. Budeme muset ještě více utlumit výrobu, prostě nevyrábět. Čerstvé věci se musejí totiž prodat okamžitě,“ vysvětluje farmář.

Zvířata se dojit musí

Jeho mlékárna vlastní asi 40 dojnic. Kromě kozích sýrů rodinný podnik vyrábí i sýry z kravského mléka, které jim dodávají dvě další farmy.

„Zvířata nejde nepodojit. Sezóna koz ale pomalu končí, tam to bude jednodušší. Kravské mléko je však neustále, na tom jsou bity další dvě farmy, od kterých ho nakupujeme. Nyní jej od nich vzít nemůžeme, odbyt prostě není,“ postěžoval si Kolman s tím, že práci nemůže nabídnout ani svým zaměstnancům.

„Je to jiné než na jaře, pocitově mnohem horší. Atmosféra byla před půl rokem více optimistická. Lidé jsou teď semletí a unavení, někteří podnikatelé už prostě rezignovali,“ popsal farmář.

Obrovská nejistota

Farma Šťastné saláty z Polabí dodávala své saláty a bylinky na farmářské trhy Heřmaňák a na náplavku. Podle její majitelky Radky Šťastné přišel podnik přes léto nejprve o pražské restaurace a hotely. „Nad vodou nás držely už jen trhy. Nyní jsme na tom mnohem hůře než na jaře,“ postěžovala si Šťastná.

„Hospody přes léto pozvolna otevíraly, ale nebylo komu nabídnout zboží, hosté se do nich v původní míře nevrátili. První úrodu jsme zaorali a z druhé se prodala třetina,“ popisuje pěstitelka. Dle jejích slov farma vyprodukuje za měsíc 50 až 60 tisíc salátů. „Vniveč přišly dvě tyto várky, což je 60 až 70 procent naší sezonní produkce,“ říká farmářka.

Příští rok na jaře ale zasadí. „Nevzdáváme se, stáhneme ale všechno na třetiny. Je to obrovská nejistota. Když vidíme, jak špatně na tom jsou restaurace i školní jídelny v Praze, nečeká nás rozhodně nic dobrého,“ dodává.