Projekt potrvá do konce letošního roku; jeho součástí jsou přednášky, ochutnávky biopotravin, nebo například takzvané „bioostrovy“ v hypermarketech.
Podle ministerstva zemědělství je poptávka po biopotravinách v Česku v současné době vyšší, než je nabídka. Většina biopotravin se tak musí dovážet ze zahraničí. I proto chce ministerstvo zemědělství biopotraviny více podporovat. „Připravujeme proto výrazné zvýhodnění výrobců biopotravin i ekologických zemědělců při hodnocení investičních projektů,“ uvedl Jiří Trnka z ministerstva.
Podle něj budou mít výrobci biopotravin větší šanci, že jejich projekty budou schváleny. Roste také zájem výrobců o registraci pro výrobu biopotravin. Za poslední tři měsíce se jich přihlásilo kolem dvaceti.
Podle průzkumu pak biopotraviny kupují především ženy s vyšším vzděláním žijící ve větších městech. Pravidelně kupuje biopotraviny ale asi pouze pět procent spotřebitelů; další čtvrtina je kupuje nepravidelně.
Zajímavé je, že zhruba u třetiny zákazníků je hlavní překážkou k nákupu biopotravin nedostatek informací. „Zjistili jsme, že pouze asi čtvrtina spotřebitelů ví, jakým logem se označují biopotraviny,“ tvrdí Trnka.
Pravidla pro biopotraviny jsou dána zákonem. V ekologickém zemědělství nesmí farmář používat chemické postřiky, průmyslová hnojiva a další nepřírodní látky. Ekozemědělec dbá na pohodu chovaných zvířat a také, aby hospodařil v souladu s přírodou. „Je to určité omezení. Nehnojíme, nepřikrmujeme, ale jsou na to dotace,“ říká Vladimír Palivec z ekofarmy Vlama na Kadaňsku. „Musíme mít tu správnou mechanizaci, a nepoužívat chemii,“ dodává.
Jen ty potraviny, které splní všechny zákonné požadavky, obdrží certifikát biopotravin.