Práce si každoročně vybírá oběti

ÚSTECKÝ KRAJ - Loni bylo v Ústeckém kraji zaznamenáno 8 smrtelných pracovních úrazů. Zranily se přes 4 tisíce lidí.

10.5.2007

SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Koťátko

Přestože počet smrtelných pracovních úrazů klesá, i tak loni zemřelo v Ústeckém kraji na následky pracovního úrazu 8 lidí. V Česku našlo při práci smrt 154 lidí.
„Zlepšování situace spočívá v úsilí firem o zvyšování firemní kultury, což se děje i pod vlivem konkurence,“ uvedla Ivona Foltisová, mluvčí Státního úřadu inspekce práce.

Nejohroženější jsou řidiči

Podle statistik lze jednoznačně říct, že nejrizikovější povolání mají v Česku řidiči osobních a nákladních aut. Loni jich při práci zahynulo 28. Následují řemeslníci a kvalifikovaní výrobci. „Ohroženou“ skupinou jsou také montážní a manipulační dělníci či dělníci pro těžbu dřeva.

Příčiny úrazů jsou ale různé

„Nejde ale ani tak o samotnou profesi jako spíše o určitý druh vykonávané činnosti,“ upozorňuje Foltisová s tím, že například zaměstnanec technických služeb může utrpět smrtelný pracovní úraz při prořezávaní stromoví motorovou pilou – a tentýž úraz může utrpět i lesní dělník.
Z pohledu nejčastějších příčin smrti při práci vede používání nebezpečných postupů a špatný odhad rizik.

Úrazů naštěstí ubývá

Klesá nejen počet smrtelných pracovních úrazů, ale úrazů obecně. Loni se v Ústeckém kraji v zaměstnání zranilo 4 456 lidí, z toho 91 úrazů bylo těžkých.
„Neustále a v průřezu všemi obory ekonomické činnosti však stoupá počet pracovních úrazů, jejichž příčinou je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko,“ upozorňuje Foltisová. Příklad: přibývá pracovních úrazů řidičů hromadné dopravy utrpěných v konfliktu s nevhodně se chovajícími cestujícími. Foltisová popisuje i případ zraněné barmanky, když byla slovně a poté i fyzicky napadena hosty, kteří po uzavírací hodině odmítli opustit bar. Barmanka tak špatně odhadla riziko související s výkonem své práce.
Počty úrazů mladých lidí při práci se stává celoevropským problémem. Riziko pracovního úrazu mezi mladými je o 50 procent vyšší než v jiné kategorii.
„Problém se přitom netýká jen mladistvých ve věku do 18 let, ale zejména pracovníků do 30 let věku,“ dodává Foltisová s tím, že riziko se také obecně týká pracovníků s relativně krátkou dobou po nástupu do nového zaměstnání.