Své o tom ví Karel Dvořák a jeho manželka Alena, kteří mají kozí farmu Žofín v Horním Podluží.
Chov koz podle nich potřebuje spoustu času – je třeba je krmit, dojit, což každé ráno trvá dvě hodiny. Poté vyrábění sýrů, pro něž si sem jezdí i cizinci, především pak Němci. Jejich sýry jsou bez chemikálií. „Prodáváme celý den, zhruba od deseti do sedmi. Prodáváme i kozí mléko,“ říká Dvořáková s tím, že výdělky jim stačí sotva na zaplacení účtů a na sociální pojištění. Naštěstí pro ně pan Dvořák bere důchod.
Farma má nevýhodu, že vydělává půl roku. V zimě Dvořákovi žijí z toho, co vydělají přes sezonu. Proto se rozhodli, že budou přes zimu nabízet na farmě i přespání turistům.
„Ubytování ale dáváme na více dnů. Kdybych měla prát po každém, kdo tu přespí jednu noc, časově bych to nezvládla,“ říká Dvořáková. Sýry farma prodává od roku 2003, kozy tu chovají 12 let. Nejprve měli jednu, pak pět, devět, patnáct, dvacet dva…
Dvořáková tvrdí, že se kozy dají snadno ochočit. „Jedna za mnou chodila dokonce i na nákupy,“ říká s tím, že koza je pro chov vhodné zvíře, dá se spotřebovat prakticky celá.
Občas na farmě pomáhají studenti – jen za stravu a vlídné zacházení. Práce je tu dost. Pořád.