Hlad je především po vyučených.
Zedníci, zámečníci, obráběči kovů, svářeči, soustružníci, tesaři, truhláři, kuchaři, barmani a prodavačky – ti všichni chybějí.

Vyučených je dost, ale…

„Vyučených je dostatek, ale jen čtvrtina z nich dělá po škole opravdu to, v čem se vyučili,“ říká Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání.
„Dochází tak k absurdní situaci – zaměstnavatelé si stěžují, že nemohou najít dost lidí v těchto oborech,“ dodává s tím, že vyučení často nejsou spokojeni s podmínkami, které jim podnikatelé nabízejí, a odcházejí.
Podle Jaroslava Lejčka z ústeckého úřadu práce chybí na trhu práce v regionu také profese z technických oborů a informačních technologií.
„Stálá poptávka je po obchodnících,“ uvedl Lejček s tím, že mezi dlouhodobě neobsazená místa patří profese stavební a strojírenský technik, obchodní zástupce, pojišťovací agent, učitel jazyků a lékař. „Nejvíce uchazečů o zaměstnání evidujeme naopak z řad nekvalifikovaných pracovníků, prodavačů v obchodech, kuchařů, číšníků a servírek,“ dodal Lejček. Zatímco tady si mohou podnikatelé a firmy vybírat, vyučených lidí je na trhu práce nedostatek.

Do učilišť se děti nehrnou

Odborná učiliště zažila v posledních letech prudký pokles zájemců. Rodiče své děti tlačí na střední školy s maturitou, aby jim zajistili lepší vzdělání. Učiliště pak musí často improvizovat, pokud nechtějí některé obory přímo rušit. „V jedné třídě jsme měli polovinu prodavačů a polovinu pekařů,“ říká Helena Říhová ze Středního odborného učiliště ve Šluknově. Obor pro pekaře tu otevřeli minulý rok.
„Otevřeli jsme ho na základě poptávky, v oblasti jsou malé pekárny,“ dodává Říhová.
Podle učitelů děti ještě v deváté třídě nemají jasno o své budoucnosti. „A že by snily o nějakém řemesle? Ani náhodou,“ tvrdí Stanislava Tesařová ze Základní školy Mírová v Ústí nad Labem.
„Pokud nemají jejich rodiče firmu, kde by jejich děti po škole mohly pracovat, rozhodují se o svém povolání až na střední škole,“ dodává.