První červencový víkend zavítal český pár na turnaj do Rakouska, kde bylo výborné mezinárodní obsazení. Turnaje se účastnilo přes třicet týmů. Český pár neměl žádné body, proto se musel zúčastnit první den kvalifikace. „Po náročném cestování do Rakouska jsme odehrály ten den čtyři zápasy, postup do hlavní soutěže byl skoro samozřejmostí, ale že nás budou čekat čtyři duely ve třiceti stupních jsme nečekaly," udiveně pravila Míša Vorlová.
Druhý hrací den ale nebyl fyzicky o moc jednodušší. První tři kola vyhrály české zástupkyně, když porazily nasazené jedničky turnaje Rakušanky Teufl –Kopf. V posledním zápase dne o postup do semifinále nastoupily proti brazilskému týmu Peluci – Raquel, kterému podlehly 2:0 (21:17, 21:19). V neděli měly šanci na opravu, ale do cesty jim nastoupil český pár Bonnerová – Hermannová (aktuálně 5. na ME 2012), a potřetí v této sezóně porazily Michaelu s Karolínou 2:0 (21:17, 21:18).
„V Rakousku jsme si zahrály náročných devět zápasů za víkend, bohužel mě mrzelo, že jsem nestihla český pohár v Děčíně, konečně jsem se mohla ukázat doma všem kamarádům a rodině. Ale bohužel, ne vždycky mám rozhodující slovo," smutně pravila Vorlová.
Ani ne celý den měly hráčky čas na odpočinek a hned z Rakouska vyjely do švýcarského Gstaadu, kde už měly v pondělí večer meeting pro kvalifikanty světového Grand Slamu. Byl to vůbec první Grand Slam, do kterého se český pár dostal. Díky tomu, že se ukončila kvalifikace na olympiádu, si spoustu týmu dalo volno. Proto byla obrovská šance se probojovat kvalifikací, první kolo nemusela Vorlová s Řeháčkovou nastoupit, měly tzv. bye (volný los), a do druhého postupového kola jim byl přisouzen německý pár Banck – Walkenhorst.
„O týmu jsme už předem věděly, že je velmi dobrý. Má hodně zkušeností na mezinárodní scéně a byly jedny z nejlepších v celé kvalifikaci. Nicméně jsme na turnaj jely s tím, že budeme riskovat a o každý bod se popereme. V obou setech to taky bylo vyrovnané do stavu 14:14. Poté zbytečné chyby na naší straně rozhodly o vítězství německých hráček 2:0. Určitě nám tam taky chyběla pořádná taktika a rada trenéra, protože jsme o týmu předem vůbec nic nevěděly. Byl to krásný zážitek, turnaj v Gstaadu je hodnocený jako jeden ze tří nejlepších turnajů vůbec na světě, a my jsme k tomu navíc hrály na centrálním dvorci, na který se vejde pět tisíc diváků, a už i náš zápas byl slušně zaplněný," konstatovala.
