Děčínský tým Europe se pravidelně zúčastňuje závodů ručních pákových drezín. I letos se zúčastnil dalšího ročníku neoficiálního mistrovství světa ve Finsku, kam odcestoval za obhajobou loňského titulu.

Současného šéfa týmu Františka Korela, přivedlo k tomuto neobvyklému sportu už v roce 1998 seznámení se Stefanem Johnem z německého Bad Nauheim, který v současné době má za koníčka výrobu a sběr historických drezín.

František Korel měl nelehký úkol a to poskládat tým. To se mu nakonec podařilo a tak o tři roky později mohl nově vzniklý tým Europe startovat na Finské rallye. Celý tým propadl kouzlu tohoto nevšedního sportu.

O další rok později se objevila otázka, zda by se děčínský tým neměl zúčastnit čtvrtého ročníku neoficiálního Mistrovství Světa a Evropy konaném na dráze mezi finskými městy Haapamäki a Kotala, která jsou situována zhruba 300 km pod polárním kruhem. Mezi těmito městy je položena trať o celkové délce 27 km ve středně obtížném terénu.

Nově poskládaný tým se čtyřmi čechy a dvěma němci, s minimálními zkušenostmi, zaplatil nováčkovskou daň. Bez vlastní drezíny a jakékoliv znalosti místní dráhy obsadil předposlední 13. místo. To ještě závodil v kategorii mužů, ale po tomto klání se rozhodl na příštím mistrovství startovat ve smíšené kategorii (tři muži a tři ženy).

V roce 2003 tým Europe stále ještě bez své drezíny vybojoval na MS neuvěřitelné druhé místo z celkových 8 týmů, kdy na prvního ztratil pouhé 4 vteřiny. Senzace byla na světě a všichni, i poražení obdivovali a slavili úspěch českého týmu.

O rok později tým na MS neodcestoval vinou zranění.

Následovaly pro děčínský tým dva úspěšné ročníky, kdy si nejdříve v roce 2005 přivezl stříbro a o rok později bronz.

Po těchto úspěších a nátlaku celého týmu byl nakonec Stefan John v prosinci 2006 přemluven a daroval týmu vlastní drezínu.

Tým stál ještě snad před složitějším úkolem, než kde sehnat drezínu – kde trénovat? Z mnoha oslovených organizací navázala kontakt jen jediná a to České přístavy. Později po domluvě a za určitých podmínek jim umožnila využívat železniční trať o celkové délce 2 km ze směru přístaviště Děčín – Loubí.

Tým se začal scházet jednou v týdnu v přístavišti a třikrát v týdnu v posilovně pod profesionálním dohledem členky týmu Renaty Richterové.

Kvalitní tréninkové dávky, mnohdy doplněné o běh, kvůli vytrvalosti, která je vedle potřebné síly nedílnou součástí připravenosti závodníků, nedaly dlouho čekat na svůj úspěch. V následujícím ročníku MS děčínský tým nenašel přemožitele a tak se poprvé v historii mohl radovat z titulu.

Letošní rok byl ve znamení obhajoby titulu. To je pro sportovce v kterémkoliv jiném odvětví úkol nejobtížnější.

Do dějiště MS přicestovalo šest kvalitních týmů z Finska, Německa a České Republiky. Tým Europe přicestoval ve složení R. Richterová, M. Kopecká, H. Hokynářová, L. Ducheček, S. John a Ondřej Kraťoch, který výborně zastoupil nepřítomného šéfa týmu F. Korela.

Tým si svou jízdou na trati dlouhé 27 km vytvořil nový vlastní rekord časem 63 min a 28 s. Celkově se zlepšil, oproti minulému ročníku, který vyhrál, téměř o tři minuty. Bohužel ani toto zlepšení nestačilo na domácí tým, který zvítězil jen o pár vteřin a tým Europe tak obsadili krásné druhé místo. Třetí skončil další finský tým. Sice se obhajoba titulu nepovedla, ale druhé místo a nový týmový rekord byl dostatečnou náplastí na toto zklamaní.

V průběhu konání všech ročníků MS se vedle zmiňovaných týmu z České Republiky, Německa a Finska objevily týmy i například z Estonska či Maďarska.

Každoročně se vedle MS pořádá i mezinárodní mistrovství Německa, na kterém se soutěží v jedné společné kategorii.

I tohoto závodu se děčínský tým pravidelně zúčastňuje a letos z celkového počtu 8 týmů skončil na krásném druhém místě. Nutno podotknout, že pouze dva týmy byly smíšené a zbytek týmů ryze mužský. Tzn. že tým Europe vedle druhého smíšeného týmu, který skončil poslední, porazil i 6 mužských. Oproti minulému ročníku se na trati o celkové délce 19,2 km časem 48 min a 6 s zlepšil o celé dvě minuty.

Atmosféra obou turnajů se nesla v přátelském duchu. Celkovou organizaci obou turnajů zúčastnění hodnotí na výbornou.

Dalším vytyčeným cílem nadějného týmu je pokoření magické hranice 60 minut na 27 km trati MS, které se uskuteční opět za rok ve Finsku a sehnání sponzora.

Závody na pákové drezíně se čím dál více těší stále většímu zájmu a oblibě nejen ze strany sportovců, ale i fanoušků.

Tomáš Luczków