Sedmnáctiletá Anita Bačkovská z Děčína závodí v disciplíně parkury na koních již devět let. V současné době ji trénuje Petr Koželuh z děčínské Libverdy, podle Anetiných slov s ní má trenér neuvěřitelnou trpělivost, za kterou mu ona děkuje.
Začínala na sportovních pony, v této kategorii získala řadu výborných umístění na mezinárodních závodech i na mistrovství České republiky, kde se vždy umístila do čtvrtého místa.
Od roku 2006 je zařazena do Centra talentované mládeže a od října do dubna dojíždí na soustředění na Novou Ameriku a Jaroměře, kde trénuje pod vedením Jiřího Pecháčka.
Využili jsme příležitosti a Anitě položili pár otázek.
Kdo tě k tomuto sportu přivedl?
Ke koním mě přivedli rodiče, začala jsem již v sedmi letech v pony kroužku v děčínské zoo.
Co na tvé úspěchy říká rodina, přítel, kamarádi?
Rodiče jsou samozřejmě rádi když se mi zadaří, ale taky mě povzbuzují, když to nejde. Velkou oporu mám v mámě, která mě s koňmi hodně pomáhá, vozí mě po závodech, dělá ošetřovatele mně i zvířatům.
Jak zvládáš školu a tak časově náročný sport? Vychází ti ve škole vstříc?
Dokončila jsem první ročník Evropské obchodní akademie v Děčíně, ale protože soustředění, závody, trénink každý den mně zaberou spoustu času, zkusím nastoupit do druhého ročníku na soukromou školu, kde mě nabídli individuální plán studia.
Je nějaký úspěch za poslední rok, který bys chtěla vyzdvihnout?
Myslím, že můj největší letošní úspěch byl na mezinárodních závodech ve Zduchovicích, kde soutěžilo šest zemí. Jednou jsem obsadila 7 místo a ve finálové soutěži 12 místo. Byl to zatím můj nejtěžší závod.
Na co nejsi naopak vůbec pyšná? Je nějaký závod v letošním roce, který bys raději vymazala ze své paměti? Nebo jsi se sebou spokojená?
Ze své paměti bych nejraději vymazala hned první závody na domácím děčínském závodišti. Koně byli po zimě až moc odpočatí a já udělala tolik chyb co se mi nepovede za celou sezonu, nakonec jsem i spadla.
Od roku 2006 jsi zařazena do Centra talentované mládeže. Co vlastně centrum představuje? Jsou na tebe kladeny nějaké větší požadavky? Musíš plnit určité limity? Vysvětli prosím, co vlastně obnáší být členem centra?
Centrum talentované mládeže (SCM() je výběr nadějných jezdců od 12 – 18 let. Jezdíme společně od října do dubna na soustředění, každý měsíc na 5 dní. Tam s koňmi pracujeme pod vedením trenéra Jiřího Pecháčka. Tato soustředění podporuje finančně jezdecká federace. Já bohužel mám v SCM už poslední rok. Mimo soustředění trénuji již několik let s Petrem Koželuhem z Libverdy, tímto bych mu chtěla moc poděkovat za trpělivost, kterou se mnou má.
Kolik hodin denně strávíš s koňmi?
Denně jsem u koní v průměru tři hodiny. V pondělí mám volno, koně i já po závodech odpočíváme.
Nemrzí tě, že nemáš čas na své vrstevníky?
Čas na vrstevníky mám jen o prázdninách, ale za těch 9 let jsem si už zvykla. Mám kamarády po celé republice a vždy se těším na závody, že se s některým z nich setkám.
Měla jsi někdy chuť s ježděním přestat?
S ježděním chci přestat po každé když se mi nedaří nebo když musím jezdit venku za každého počasí. Nechuť k ježdění trvá ale jen chvilku.
Na kolik tě měsíčně vyjde péče o koně? Kde na to bereš? Stíháš brigády?
Brigády stíhám celé léto. O koně pečuji dopoledne a pak pomáhám u táty v květinářství.
Měsíční náklady se nedají spočítat, je to různé a raději nepočítáme. Mám v tréninku pět koní, Čtyři koně vlastníme my a jedna kobylka je od sponzorky.
Zvládáme to hlavně díky finanční podpoře rodinné kamarádky, která je zároveň můj hlavní sponzor. Hodně peněz ušetříme tím, že veškerou práci ve stáji děláme sami. Na mezinárodní závody se nám povedlo sehnat sponzora, s jedním koněm takový víkend v Čechách vyjde na 11tisíc korun.
Všem sponzorům, které nesmím jmenovat, bych chtěla moc poděkovat, jen s mámou bychom závody na takovéto úrovni určitě nezvládaly.