Šestnáctiletá Anita Bačkovská z Děčína závodí v disciplíně parkury na koních již osm let. V současné době ji trénuje Petr Koželuh z děčínské Libverdy.

Začínala na sportovních pony, v této kategorii získala řadu výborných umístění na mezinárodních závodech i na mistrovství České republiky, kde se vždy umístila do čtvrtého místa.

V této době, má v tréninku pět koní v různých kategoriích. Letošní sezonu je každý víkend střídala na závodech po celé republice. Někdy i ze sta startujících obsadila studentka prvního ročníku Obchodní akademie v Děčíně maximálně desátou příčku. Osmkrát se postavila na stupeň nejvyšší a devětkrát obsadila místo druhé.

Od roku 2006 je zařazena do Centra talentované mládeže a od října do dubna dojíždí na soustředění na Novou Ameriku a Jaroměře, kde trénuje pod vedením Jiřího Pecháčka.

Využili jsme příležitosti a Anitě položili pár otázek.

Kdo tě k tomuto sportu přivedl?

Ke koním mě přivedli rodiče, začala jsem již v sedmi letech v pony kroužku v děčínské zoo.

Co na tvé úspěchy říká rodina?

Rodiče jsou samozřejmě rádi když se mi zadaří, ale taky mě povzbuzují, když to nejde. Velkou oporu mám v mámě, která mě s koňmi hodně pomáhá, vozí mě po závodech, dělá ošetřovatele mě i zvířatům.

Jak zvládáš školu a tak časově náročný sport? Vychází ti ve škole vstříc?

V září jsem nastoupila do 1. ročníku na Obchodní akademii v Děčíně, do sportovní třídy, kterou jsme zvolili právě kvůli toleranci mojí časté absence. Jezdím někdy na závody už v pátek a od října do dubna mám každý měsíc pět dní soustředění, dojíždím s koňmi na Novou Ameriku u Jaroměře.

Na kolik tě měsíčně vyjde péče o koně? Kde na to bereš? Chodíš ještě na nějaké brigády?

Finanční náklady jsou každý měsíc různé, v průměru za krmení dáme asi osm tisíc korun, k tomu každých šest neděl kovář a veterinář. K tomu je potřeba připočítat ještě náklady na startovné, dopravu na závody a soustředění. Zkoušeli jsme si to s mámou psát, ale raději jsme rychle přestali. Zvládáme to jen díky kamarádům a sponzorům. Máme od sponzora pronajatou stáj. Spoustu peněz také ušetříme tím, se o koně staráme sami.Hlavně nám moc pomáhá naše rodinná kamarádka, podporuje mě finančně i pomocí ve stáji. Chtěla bych jim moc poděkovat a hlavně trenérovi Petru Koželuhovi z Libverdy, který se mnou má velkou trpělivost již pět let.

Na brigády chodím hlavně o prázdninách, jinak nestíhám, většinou pomáhám v květinářství u obou rodičů.

Kolik hodin denně strávíš s koňmi?

Většinou jsem u koní asi tři hodiny po škole. Poté co jsme nastoupila na střední školu, již nemám na koně tolik času, takže jsme zvolili kompromis. Ke koním chodím od úterý do neděle a celé pondělí se věnuji učení. V pondělí po škole chodím na doučování. V létě, na závodech a o víkendech je to také jiné, to jsem s koňmi celé dny.

Nemrzí tě, že nemáš čas na své vrstevníky?

Kamarády docela stíhám, ale jen o víkendu a na IRQ. Ale ještě za předpokladu, že nemám závody. V zimě je práce trochu volnější, tak mám více času na své kamarády.

Měla jsi někdy chuť s ježděním přestat?

Někdy už se mě fakt nechce jezdit, nebo vůbec jít do stáje, hlavně v období kdy se moc nedaří, nebo když je ošklivé počasí, ale pak bych s veškerou do této chvíle vynaloženou prací musela začít zase znova.