Je velmi pravděpodobné, že sezóna nebude kompletní, velkou otázkou je, kdy se začne hrát. „Já tedy nevěřím, že by se soutěž do konce roku rozjela. Byl by to hazard se zdravím hráček, které jsou několik měsíců bez fyzické zátěže. Osobně si myslím, že se začne 16. ledna a odehraje se pouze první jarní kolo. Ale ani to podle mě nebude regulérní, řada týmů bude mít potíže s karanténou. Kádry ve druhé lize nejsou široké. Relativně silné týmy by se mohly ocitnout na sestupových místech, což by uškodilo kvalitě dalšího ročníku,“ myslí si trenér týmu Spartak Děčín-Rumburk Petr Dopita.

„Já si myslím, že na začátku roku bychom mohli hrát. Buď se sezóna natáhne do června a nebo se odehraje jen polovina a skončí se v březnu,“ stručně pravila volejbalistka Spartaku Michaela Beranová.

Ačkoliv volejbalistkám jejich milovaný sport chybí, ve Spartaku pauzu paradoxně přivítali. „Upřímně řečeno, vítáme pauzu s povděkem. Problémy s hráčským kádrem pokračovaly. Tři hráčky byly krátce po operacích, jedna měsíc po porodu a na soutěž nás zbylo jen sedm. To by bylo hodně obtížné,“ připomněl Dopita. „Je to přesně tak. Bylo nám to líto, ale všechno zlé, je k něčemu dobré. Alespoň je čas, abychom se daly dohromady,“ podotkla Beranová.

Ta prozradila, jak tráví nečekaně dlouhou volejbalovou přestávku. „Celý tým se snaží udržet v kondici. Jen tam prostě chybí ten trénink s míčem. Každá z hráček chodí podle svých možností běhat a posiluje. Já chodím běhat každý druhý den, cvičím a nebo se intenzivně protahuji,“ zdůraznila. Novinkou jsou také volné podzimní víkendy. „Upřímně mi ten víkend přijde nějaký dlouhý,“ zasmála se a vzápětí dodala, že v téhle „divné“ době chodí hlavně na procházky a pěší výlety do přírody.

Trenér druholigových volejbalistek se pozastavil nad vlivem letošního „nesportovního“ roku na mládež. „Mladé hráčky zpohodlní, některým se určitě  nebude chtít začít opět ten tréninkový a zápasový kolotoč. O ty nejmenší až tak strach nemám, ale z letité zkušenosti se bojím o dívčí kategorii 15-18 let,“ konstatoval.

Nehrozí větší lenivost právě u druholigového týmu Spartaku? Nebo snad ztráta volejbalové chuti? Beranová to razantně odmítla. „Určitě ne! Pro všechny z nás je to srdeční záležitost A pokud by někdo chtěl ukončit volejbalovou kariéru, tak buď že zdravotních důvodů, nebo třeba z rodinných,“ má jasno. „Naše hráčky se velmi těší hrát. Z jejich vyjádřeních jsem vysledoval, že prý mají strach, že jim budou po těch měsících nečinnosti malé dresy,“ usmál se Dopita.

Ten si ve své dlouhé volejbalové kariéře dopřává velmi dlouhý odpočinek. „Nerad se k tomu přiznávám, ale konečně mám po 47 letech od září čas na spoustu jiných činností, než je volejbal. Nejsou tréninky, turnaje s dětmi,  nepískám zápasy, mám volné víkendy a jsem bez stresu. Pracuji pouze z domova pro Tělovýchovnou jednotu Rumburk, sportovní komisi Města Rumburk a částečně pro gymnázium, kde mám krátký úvazek. Takže zatím spokojenost, i když někde vzadu se těším na opětovný kontakt s hráčkami a jejich radost z vyhraných zápasů,“ uzavřel vše volejbalový kouč.