Téměř osmnáctiletá Anita Bačkovská z Děčína závodí v disciplíně parkury na koních již desátým rokem. V současné době ji trénuje Magda Hloušková.

Začínala na sportovních pony, v této kategorii získala řadu výborných umístění na mezinárodních závodech i na mistrovství České republiky, kde se vždy umístila do čtvrtého místa.

Od roku 2006 je zařazena do Centra talentované mládeže. Využili jsme příležitosti a Anitě položili pár otázek.

Čeho jsi za poslední rok dosáhla?
Tak určitě nastal velký pokrok ve výkonnosti mých mladých koní, kteří letos skáčou celkem úspěšně parkury stupně L, tedy překážky do maximální výše 120 cm. Za velký úspěch také považuji, že jsem zdolala parkur stupně ST (překážky do 140 cm). V posledním roce se mi podařilo se dobře umístit také v zahraničních soutěžích, a to v kategorii S, překážky do 130 cm.

Čeho si v posledním roce ceníš nejvíc?
Velkou radost mi dělají právě mladí koně, je to pro mě doopravdy velký úspěch, že se dokázali tak rychle vypracovat. Mým osobním úspěchem je že jsem dokončila parkur ST a v celkovém podcení jsem obsadila třetí příčku.

Změnila jsi trenéra, proč?
Je to jednoduché. Bývalý trenér Petr Koželuh také závodí, bylo proto velmi obtížné skloubit společné tréninky a závody. Také bylo velmi časově náročné vozit čtyři koně dvakrát v týdnu na Libverdu, kde se konají mé tréninky. Nic jiného v tom není. Petr pro mě udělal strašně moc, jeho práce, kterou pro mě vykonal si nesmírně vážím.

V čem je nová trenérka jiná?
Myslím, že hodně hlídá mě samotnou a soustředí se na můj správný sed a vše co k tomu patří. Taky je trošku přísnější, což mi nepochybně jen prospěje.

Změnilo se ještě něco jiného kromě trenérky?
Asi jen to, že jsem postoupila v obtížnosti parkuru o krok výše a nabrala nové zkušenosti z mezinárodních a zahraničních závodů.

Kolikrát týdně nyní trénuješ?
Trénuji šest dní v týdnu. Koně musím udržovat ve stále kondici a sebe koneckonců také. V současné době jsem sice na brigádě v Praze, tak je trénování trochu náročnější, ale s udržování obdive koní mi velmi pomáhá mamka a sebe udržuji v kondici pro mě zcela neobvyklou prací.

Jakou brigádu jsi si v Praze sehnala? Pracuješ u koní?
Bohužel ne, i když jsem se brigádu u koní snažila sehnat, nic jsem nenašla. Tak prodávám krémy proti vráskám. Každé ráno musí sbalit svůj desetikilový prodejní stánek a vydat se s ním přes celou Prahu a večer naopak. Práce nic moc, ale kondici si tím udržuji naprosto skvěle.

Co škola, jak dopadlo vysvědčení? Vychází ti ve škole stále vstříc? Nebo musíš pořádně makat, abys ji zvládala?
Vysvědčení nebylo ukázkové, ale na postup do druhého ročníku to stačilo a to je pro mě tak nějak dostačující, i když pro mojí mamku ne. Co se týče uvolňování z výuky, tak si nemůžu stěžovat. Jen pak musím všechnu látku dohnat. I když je to někdy velmi náročné, tak naštěstí vám, že vzdělání je potřeba a skloubit školu a vrcholový sport se dá vždycky, jen musí člověk chtít.

Přemýšlíš o studiu na vysoké nebo se budeš profesionálně věnovat pouze koním?
O studiu na vysoké určitě přemýšlím, proč si neprotáhnout mládí a užívání, když to jde. Pracovat pak budu celý život. Parkur bych do budoucna chtěla dělat na vysoké úrovni, kdo ví jednou třeba i profesionálně, ale to je zatím ve hvězdách.

Kolik máš v současné době koní? Je některý z nich tvůj favorit?
Nyní mám tři sportovní koně, se kterými aktivně závodím. Favoriti jsou pro mě všichni, ale nejtěžší parkury absolvuji s Gracianem, takže jemu asi patří 1.příčka v mém srdci.

Do koní se zamilovala prý i tvá máma a zakládá klub? Pomáháš jí? Nebo jsi jí to naopak rozmlouvala?
Máma je do koní zamilovaná už dlouho. Konec konců to byla ona, kdo mě ke koním přivedl. Osobně si myslím, že jsme obě za ty roky nasbírali dost zkušeností a založit klub byl jen dalším krokem v našem snažení. Mámě vypomáhám jak můžu, pomáhám ji hlavně s trénováním dětí, ale bohužel na to moc času nemám.

Brzo budeš plnoletá, máš nějaké plány?
Ještě letos bych chtěla odjet do zahraničí, do nějaké vetší stáje kdekoliv v Evropě. Na stěhování z Děčína zatím nepomýšlím, to mám v plánu asi až po škole. Uvidím, vše ukáže až čas.

Parkurové skákání je sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZM po nejtěžší TT. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka a počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo.

Stupně obtížnosti
označení popis výška v cm
ZM základní malé 80 – 90
Z základní 100
ZL základní lehké 110
L lehké 120
S střední 130
ST středně těžké 140
T těžké 150
TT velmi těžké 160