Stolní tenistce SKST Děčín Ivě Meidlové ještě nebylo dvacet let. S pálkou v ruce už má na svém kontě několik zajímavých úspěchů.
„Dá se říci, že jsme sportovní rodina, která hraje stolní tenis,“ prozrazuje sympatická Meidlová.

Cesta nadějného talentu k ping pongovému míčku nebyla vůbec těžká.

Inspirace v rodině

„Začala jsem asi v pěti letech. Můj starší bratr Petr v tu dobu stolní tenis hrál. O tento sport se začínal zajímat také můj táta. Dá se říci, že mne k tomu přivedli oni dva. Táta je v současnosti předseda SKST Děčín. Brácha, který hrával v Německu, si občas zahraje s klukama divizi. Mamka nám balí svačiny a občas si rekreačně také pinkne,“ vzpomíná Iva Meidlová na své začátky.

Po první dřině na trénincích

přišel na řadu velký počet nejrůznějších turnajů.

„No, upřímně si první turnaje nepamatuji. Bylo jich opravdu hodně. Prý jsem byla talent. Co si pamatuji, je to, že jsem jako malá neustále trénovala,“ pokračuje ve vzpomínání.

Do extraligy!

Kariéra Meidlové postupně pokračovala.

„Samozřejmě jsem nejdříve hrála mládežnické kategorie od minipálky a zároveň nejnižší ženskou českou soutěž, a to divizi. Později jsem v mládežnických kategoriích postupovala s věkem dál až do juniorů, kde jsem teď a výkonnostně s týmem výše až do současné extraligy,“ vysvětluje. Liší se něčím trénink stolního tenisů od ostatních sportů?

„Normálně se trénuje fyzička, pohyby a také styl hraní. Když jsem byla malá, bylo to vše zábavnou formou. Nyní je to již tvrdší. Důraz se nyní dává na kondici a výkonnost. Jinak trénuji tak třikrát týdně, v plné sezóně je o víkendu buď turnaj, nebo extraliga,“ přibližuje mladá stolní tenistka strukturu svých tréninků a času, kolik u svého sportu stráví.

Rodačka z Děčína má na svém kontě již několik úspěchů, které rozhodně stojí za zmínku.

„Asi největším úspěchem byla výhra na Mezinárodním mírovém turnaji v Jižní Koreji, kde jsem vyhrála. Konalo se to v říjnu 2010. Konkurence sice nebyla tak veliká, i přesto si tohoto vítězství zatím nejvíce vážím. Z Českých turnajů bych jmenovala TOP 12, kde jsem také zvítězila. To bylo o rok dříve,“ vypíchla své dosavadní největší úspěchy.

Chce do Prahy

Podmínky v Děčíně už Meidlové nevyhovují. Na pořadu dne bude stěhování za lepším do hlavního města.

„Za ženy hraji extraligu, celek mužů hraje divizi. Bohužel máme tady jen jednu halu a hlavně tu chybí kvalitní trenéři. Už nyní jsem přemýšlela o odchodu do Prahy, kde se nachází speciální středisko mládeže. Jsou tu jen ti, kteří mají civilní zaměstnání. Nejbližší je v Ústí nad Labem, kde jsem dva roky také trénovala. Ale odejdu, až dokončím střední školu, teď to nemá cenu,“ přiznává studentka Evropské obchodní akademie v Děčíně.

„Řekla bych, že jsem průměrná studentka, více to nechci rozebírat. Ředitel a samotná škola mi chodí vstříc,“ směje se Meidlová.

Právě Zdeněk Meidl, otec Ivy, také stojí za úspěchy své dcery.

„Když jsem byla menší, tak byl hodnější. Když šlo v mém vývoji o všechno, byl poněkud tvrdší. Doma se vlastně pořád bavíme o stolním tenise. Ale přiznávám, že tento sport velmi často sleduji v televizi. I bratr mohl hrát vysoko, ale zlomil si nohu, měl velkou pauzu a pak už se to prostě těžko dohání,“ říká Meidlová.

Často mají sportovci nějaký vzor nebo vysněné přání. U mladé děčínské stolní tenistky tomu tak není.

„Vzor nemám vůbec žádný a nikdy jsem si nedávala konkrétní cíle. Vždy jsem se snažila a prostě si říkala, že to nějak dopadne,“ bezstarostně vypráví.

Reprezentace

Osmnáctiletá naděje už také nakoukla do mládežnické reprezentace. Její další kariéra v národním dresu záleží na tom, jak se jí bude dařit po odchodu do Prahy.

„V roce 2008 jsem reprezentovala Česko na ME v Itálii, ještě tedy za starší žákyně. Byl to turnaj jako každý jiný, není na tom nic speciálního. Jestli mohu ještě někdy reprezentovat? V současnosti ne, možné to bude asi jen tehdy, až odejdu do Prahy. Tam bude větší šance, trénovala bych třikrát denně, neměla bych asi ani moc času na návrat domů do Děčína,“ vysvětluje Meidlová.

Stolní tenis v Česku sportovcům až na pár výjimek příliš nevynáší.

„V extralize je to jen u nejlepších týmu, v Děčíně vůbec, jelikož jsme všichni odchovanci. Platí se jen hráčům, které koupíte z jiného klubu. Hodně hráčů odchází do Německa, kde se tím v pohodě uživíte. Přiznávám, že přemýšlím o odchodu do jiné země,“ přiznala mladá děčínská naděje.

Iva Meidlová zůstává i přes své úspěchy velmi skromnou dívkou.

„Mám samozřejmě radost z každého úspěchu, na který dosáhnu. Ale určitě se tím nějak nahlas nechlubím. U stolu jsem ale pořádný bouřlivák, ráda si při vítězném míčku zařvu. Asi v deseti letech jsem o koleno zlomila dokonce pálku. Miluji turnaje, kde je hlučná atmosféra, dokáži se vybičovat k ještě lepší hře. Mým negativem je určitě menší pohyb, ale hodně lidí mi říká, že mám dobrou ruku, ale že zase tolik netrénuji. Asi byla chyba, že jsem do Prahy nešla dřív, ale stále ještě není pozdě,“ uvědomuje si.

Iva Meidlová
Narození: 30.9.1993
Znamení: Váhy
Největší úspěchy: 1. místo v Jižní Koreji
1. místo na TOP 12 starších žákyň
5. místo na mezinárodním turnaji v Egyptě
9. - 16. na MČR dospělých 2011 a účast na dalších celostatních turnajích

Finance jsou u každého sportu obtížné shánět. A výjimkou není ani stolní tenis.

„Česká asociace stolního tenisu nemá příliš peněz, vlastně skoro nic nezaplatí. Sponzory jsem si sháněla poslední rok ve starších žácích. Všechny finance jinak obstarává táta. Snaží se pracovat tak, aby pokryl mé náklady. A já se mu to snažím oplácet výkony. Mamka jezdí na mnoho turnajů a hodně mne podporuje po morální stránce. Je to docela těžké. Platí se strašně moc věcí, turnaje, ubytování atd. Taková pálka mne vyjde na 3.500 Kč. Existuje mnoho potahů, mne vyhovuje normální potah. Kdybych byla v Praze, středisko by toho hodně finančně pokrylo,“ ví moc dobře Meidlová. Ke sportu patří samozřejmě i zranění, ale také poznání dalekých končin.

„Asi nejčastěji má člověk podvrknutý kotník nebo rozseknuté čelo pálkou při čtyřhře. Díky stolnímu tenisu jsem poznala Egypt, Itálii, nebo Jižní Koreu. Nejlépe bylo ale v Maďarsku, mají tam hodně dobré jídlo,“ usmívá se Meidlová.

Děčínská rodačka je nyní mezi 25. až 30. místem na celorepublikovém žebříčku. Je to její nejlepší umístění.

„Chtěla bych se stolnímu tenisu věnovat co možná nejdéle a ráda bych trénovala děti. Věřím, že na to po střední škole budu mít čas,“ dodává Iva Meidlová.