Na závody se přihlásila i Dakarská závodnice Ollie Roučková, která se na Šnek race ráda vrací. „Mého prvního Šneka jsem běžela poprvé v minulém roce, kdy jsem startovné dostala jako Vánoční dárek od mojí ségry. Tehdy jsem doběhla pátá,“ vzpomínala rodačka z Děčína.

Letošní ročník sebou přinesl premiérově noční závod a ještě k tomu si své síly mohly všichni změřit jak v jednotlivých závodech, ale také v součtu všech tří závodů.

„Ve čtvrtek ráno jsem si nešťastně zablokovala záda, ještě v pátek to nevypadalo, že budu moct startovat. Chtěla jsem si otestovat kam až budu moct zajít s bolestí, a kousla se. V prvním startu jsem se doslova trápila. První dvě překážky mi nevyšly a já tak musela do trestu v podobě angličáků. Nakonec jsem si i přes to všechno trápení vyběhla třetí místo v kategorii žen a na holky ztrácela něco okolo dvě minut,“ mračila se.

Noční závod sebou přinesl zvrat, a Roučková nenechala nic náhodě. „ Sprint v podobě dvou kilometrů, plno překážek ještě k tomu v noci. Na to jsme ještě nikdy netrénovala a po pravdě jsem si nedávala moc šancí. Do nočního závodu jsem dala všechno, oproti dennímu startu se mi běželo lehce. Chtěla jsem nahnat nějakou tu vteřinku na holky přede mnou. To se mi povedlo, z čeho jsme měla velkou radost. Jen pak usněte plná adrenalinu ve dvě ráno a vstávejte v sedm,“ řekla s úsměvem.

V neděli to byl velmi těsný závod již od samého počátku. Roučková si začala budovat drobný náskok, zaváhání však přišlo na střelbě z luku a vypadalo to, že se role zase otočí. „Ollie“ jako by to věděla a ještě víc šlápla do tenisek, a pytle s pískem doslova proběhla, gumy z pneumatik zavěšených na stromech proskákala jako laň. Závěrečnou kladinu ve vodě zvládla na jedničku. „Věděla jsem, že je Gabriela výborný běžec. Snažila jsem se jít na krev i tam kde mi to moc nechutnalo, zejména v kopcích. Gabriela běžela v jiný čas tak jsem vůbec nevěděla jak je na tom, ale že si vybuduji čtyř minutový náskok to bych neřekla,“ kroutila hlavou.

Nakonec Olga Roučková v součtu všech tří závodů porazila Gabrielu Loubovou. „ Jde vidět, že se Šnek race posouvá mílovými kroky, a mnohé zvučnější závodní série by se od kluků mohly učit. Překážky jsou každý rok propracovanější, organizátoři přesně věd,í co kdo má dělat. Tak se nestává, že by závodník nevěděl co má dělat Navíc musím vyzdvihnout ceny, které vyhrávala první trojka. Všem tento závod doporučuji,“ dodala na závěr.