Kliknutím zvětšíte„Já jsem jindy klidný, emoce nedávám najevo, ale v takto důležité chvíli jsme oslavoval hodně,” usmívá se osmnáctiletý florbalista, jenž si už jako novopečený mistr světa v pondělí zatrénoval na Slunetě s ústeckou mládeží. Ale zpátky na brněnskou palubovku!
Jaké bylo být u téhle trefy? Jak se to seběhlo?
Myslím, že ta situace vznikla tím, že jsme zblokovali střelu. Pak si vzal míček Petr Majer, projel s ním snad čtyři hráče a naservíroval ho Matěji Čermákovi, který to zametl do brány. Celou situaci jsem sledoval z půlky hřiště, protože necelé dvě minuty před koncem už jsem se dopředu moc nehnal, abychom pak nepropadli.
Vy jste s Finy prohráli v základní skupině. Motivaci ve finále jste měli už tak obrovskou, ale tohle ji navyšovalo, že?
Určitě byla pro nás motivace porazit Finy před domácím publikem. První zápas ve skupině pro nás moc neřešil a nám bylo jasné, že jestli chceme turnaj vyhrát, musíme porazit každého. O to víc si výhry v turnaji vážíme, protože jsme v play-off porazili obě severské velmoce.
Finále s Finskem jste ale začali špatně, hned v úvodu jste inkasovali. Co to s týmem udělalo?
Ten gól jsem hned na střídačce vypustil z hlavy. Byl to opravdu smolný gól a přemýšlet nad ním by byla zbytečná energie navíc; už se to stejně nedalo ovlivnit, takže jsem se soustředil hlavně na další střídání.
Hodně vám pomohlo domácí publikum, je to tak? Jak jste vnímal atmosféru?
Atmosféra byla skvělá. Pak jsem se doslechl, že v hledišti bylo přes 2 tisíce lidí; hala i na pohled byla plná. Diváci se určitě hodně podíleli na našem úspěchu. Byli neúnavní a fandili celý zápas. Byl to pro nás hnací motor právě v momentech, když se nedařilo.
Co bylo na celém zápase pro vás nejtěžší?
Nejtěžší bylo se soustředit celých 60 minut jen na naši hru a i za stavu 0:2 věřit, že to stále otočíme. Ale ta vidina zlaté medaile nás hnala dopředu.
A když byste měl říct, který moment na šampionátu byl nejtěžší?
Hodně kritické bylo prodloužení v semifinále proti Švédsku, kde jsem dostal dvě minuty a soupeř hrál přesilovku. Ale poté, co to kluci skvěle odbránili, jsem věděl, že nájezdovou loterii tentokrát prostě nemůžeme prohrát.
Finsko si ve finále na vás věřilo. Bylo na jeho hráčích patrné zklamání?
Určitě z nich byl cítit smutek. Přece jen je to finále MS juniorů, které člověk hraje jednou, maximálně dvakrát za život a šance na opravu tady není.
Přemýšlel jste, díky čemu jste je porazili?
Myslím, že jsme je zaskočili tím, jaký jsme hráli skvělý útočný florbal.
Byla oslava bouřlivá?
Oslava byl jak na palubovce s fanoušky, tak pak v kabině. Poté jsme jeli na společnou večeři, vše pokračovalo celý večer až do rána. Druhý den se pak jelo z Brna domů.
Měl jste určitě zahlcený telefon. Stačil jste odpovídat na gratulace?
Snažil jsem se odepisovat všem hned po finále, ale bylo těch zpráv opravdu hodně… Myslím, že jsem v průběhu večera zvládl odepsat všem.
Kam si uložíte zlatou medaili?
Už jsem si na ni připravil přední místo ve své sbírce, vystavím si ji u sebe v pokoji. To, že je to nejvzácnější kousek, co tu mám, není pochyb.
Jaké jste měl vůbec postavení v kabině? Bažant, nebo mazák?
V týmu jsem patřil ke starším klukům, ale pozici lídra převzali jiní. Považoval bych se spíše za mazáka, vzhledem k tomu, kolik jsem toho odehrál nejen během mládežnických kategorií, ale také už teď i v té mužské. Myslím, že dokážu tým strhnout svými výkony na hřišti, když všichni cítí, že jsem platný hráč. V praxi to funguje tak, že mě nikdo nepošle nosit věci a plnit povinnosti nejmladších hráčů. A zároveň má mé slovo trochu větší úroveň, než když něco řekne někdo mladší.
Byl jste spokojený s tím, jak jste si zahrál?
Měl jsem o dost větší časové vytížení na hřišti, než jsem si na začátku turnaje představoval. Dostal jsem od trenérů velkou důvěru a myslím, že jsem nezklamal a odvedl dobrou práci.
Vy hrajete s brýlemi, jste výjimka. Ale měli je skoro všichni hráči Finska. To byla móda?
Finové mají brýle ochranné, já dioptrické. Vhovujou mi. Jsou malé, při hře mi nějak nepřekáží. Zkoušel jsem čočky, ale nikdy mi neseděly v oku a byly nepříjemné.
Myslíte, že je potřeba si chránit oči ochrannými brýlemi?
Spíš byl nechal ty brýle, co mají Finové, na bázi dobrovolnosti, jako to máme tady u nás.
A nebudou za čas povinností? Nebo i přilby?
Myslím, že florbal není tak nebezpečný sport, aby člověk potřeboval extra chrániče navíc, takže za mě to není potřeba.
Ale určitě i vy máte nějaká místa, kde to bolí…
Nejvíce u mě trpí hlavně holeně a kolena, která jsou nejvíc osekaná, ale prsty u rukou to taky nemají úplně jednoduché; často mi teče krev při došvihu, ale není to nic, co by se nedalo vydržet.
Jste hráč Ústí, ale hrál jste v Bohemians. Jaká to byla zkušenosti?
Bohemka mi hodně pomohla, bez ní bych se asi na MS nedostal, protože 1. liga se nehrála a já potřeboval herní vytížení. Každopádně kvůli školním povinnostem letos zůstanu v Ústí, protože to dojíždění v maturitním ročníku není jednoduché.
Jaké s Ústím budete mít cíle?
V Ústí jsou cíle jasné každý rok - dostat se co nejdál a ukázat, že tady umíme hrát dobrý florbal.
Nakolik vám teď zlato z mistrovství světa pomůže na klubové scéně?
Určitě hodně. Už i v takhle mladém věku dokážu do kabiny přinést něco navíc. To je obrovský bonus pro hráče kolem a i pro mě, protože si můžu pomalu zvykat na pozici lídra.
Sníte o zahraničí?
O zahraničí zatím nepřemýšlím, to je podle mě ještě daleko. Soustředím se teď hlavně na následující sezonu v Ústí. Pak se uvidí…
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
