„Na rok 2020 bude každý sportovec smutně vzpomínat. Chybí nám společná setkání, odpadaly závody. Následuje menší motivace pro poctivé tréninky, s tím je spojený pokles výkonnosti. Tedy alespoň v mém případě. Mě osobně schází právě kontakt s kamarády,“ hořce se usmál 46-letý Valenta.

Karanténa, opatření, nařízení, zákazy. Ani tohle varnsdorfského sportovce nemohlo zastavit. Vede aktivní život. Sedět doma a koukat z okna? Nesmysl! „Strávil jsem spoustu času na Jedlové. Letošní výzva? Tři sta výstupů. To se dávno povedlo. Pár týdnů jsem nemohl do práce. Tak jsem vzal auto a se svým pejskem jsem procestoval celé České středohoří. Nic jsem neporušil a pro svou kondici udělal to nejlepší,“ připomněl.

Za minulý rok má na svém kontě dva velmi významné týmové závody. S dvanáctičlenným týmem obhájil vítězství na Slovensku při náročné akci Od Tatier k Dunaji. „Je to senzační záležitost. Zlepšili jsme se o 40 minut! V týmu jsme měli nového kamaráda, běžcům jsem přidělil jiné úseky. Opřeli jsme se do toho a vyšlo to,“ zdůraznil. V Českém ráji pak přidal tentokráte osmičlenný tým jasné vítězství na štafetovém závodě, který měl dohromady 250 kilometrů. „Vyhráli jsme s hodinovým náskokem. Oproti Slovensku tady byl mnohem rozmanitější terén. Byla to taková houpačka, kde nechyběl písek, nebo bahno. Bylo to nádhera, ale těžká,“ pochvaloval si.

Dalším závodem pro Valentu byla 24-hodinovka na Ještědu. Se svým parťákem vybojoval třetí místo, oba absolvovali šestnáct výstupů a naběhali přes 80 kilometrů. Sám je ale také pořadatelem. V říjnu si připravil náročnou celodenní výzvu. Kde? No přece na Jedlové. „Myšlenka byla jasná. Vyšlapat si co nejčastěji vrchol a pak jít zpátky. Sbíraly se peníze na handicapované děti, dohromady se vybralo skoro devět tisíc korun,“ zavzpomínal.

Ale to by nebyl Karel Valenta, aby se také nezúčastnil. Mimo závod si dal se startovním číslem 0 soukromou výzvu. V rámci „everestingu“ překonal bez přerušení 8848 výškových metrů. Celkově se na Jedlovou dostal 57-krát. „Mentálně to bylo velmi těžké, hlavně ty sestupy dolů. Vědomí, že půjdu zase nahoru…uff…ale zahřálo mě, že jsem také přispěl na nemocné děti,“ podotkl.

Ke každému sportovci patří řádná regenerace. Své o tom ví i Valenta, který by bez správné péče o své tělo a svaly nezvládl za rok tak velkou zátěž. „Pro mě vše startuje v ledové vodě. Teď skočit do rybníka a je to. Nesmí chybět masáž. Ale musí vás to bolet, nesmí vás nikdo hladit. Je potřeba, aby z vás vymačkali kyselinu mléčnou,“ zasmál se.

V jeho repertoáru nechybí ani BCAA aminokyseliny, které pomáhají ke spravení potrhaných svalových vláken. Samozřejmostí je vitamín C, před závodem jsou nezbytné minerály. Den pak startuje vymačkaným citrónem do půllitru vlažné body. „Parádně to pomáhá metabolismu a neutralizuje PH,“ doplnil.

Minulý rok ale jednoznačně patří Jedlové. Valenta si jednoho z vrcholů Lužický hor užil dosytosti. „Nejhorší zážitek byl při mé výzvě v rámci našeho závodu. Jak už jsem zmínil, cesty dolů byly doslova na palici. Navíc se mi tam zranil jeden kamarád. Zranil si kotník a omdlel. Usnul nám i rozhodčí, nemohl jsem ho vzbudit. Ale byly tam i příjemné zážitky. Při každém okruhu jsem potkával nové tváře. Přijel mi fandit můj šéf z práce a také kolegyně z Chrastavy. Vtipná byla ostražitost ostatních závodníků, kteří se hlídali navzájem. Když si šli na chvilku lehnout, byli všichni u sebe. Kdyby se někdo zvedl a šel pokračovat, tak by do toho šli i ostatní,“ řekl Valenta.

K Jedlové navíc „přemluvil“ svého kamarády Vojtu Zahradníka. Ten začal jedním výběhem, nyní už má na kontě sto týdnů výběhů bez přerušení.

K aktivnímu sportování patří také správná životospráva. Své o tom ví i varnsdorfský běžec. „Cigarety? Vůbec, nechápu, že to vůbec existuje. Alkohol? Střídmě. Po dobrém tréninku si občas dám jedno pivko k večeři. Ale nic velkého. Jídelníček jsem nikdy moc neřešil. Před závodem je pro mě nejlepší musli s jogurtem. K tomu černou kávu. Neexistuje si dát třeba smažáka. Nikdy jsem neřešil ani svou váhu, dlouhá léta jí mám stejnou. Dá se říct, že sportuji kvůli tomu, abych se potom pořádně najedl. Kdybych nesportoval a seděl u počítače, byla by ze mě obrovská nepoužitelná koule,“ vtipně poznamenal.

Rok 2020 je minulostí, je potřeba se dívat dopředu a plánovat akce na rok 2021. „Už v lednu nás čeká 24-hodinová výzva na Ještědu. Chtěl bych oběhnout 18 kopců v Lužických horách. Čeká mě tak 100 kilometrů. V Anglii bych chtěl s kamarádem absolvovat další výzvu. Během 24 hodin překonat 45 vrcholů definovaných v Lake District. Pak chci běžet z Hřenska na Sněžku. Chtěl bych uspořádat další 24-hodinový závod na Jedlovou. Opět s charitativním konceptem. Dále budeme 18. dubna pořádat Memoriál Milana Krupky, opět to bude běh na Jedlovou. V červnu bychom rádi uspořádali běh kolem Tolštejna,“ dodal Karel Valenta.