„S novou parťačkou nám to funguje. A z toho mám velkou radost," pravila Lenka Antošová, která odpovídala na otázky hned po probuzení. Rozhovor pak přerušila snídaně.

Vy jste už od víkendu v Brazílii. Jaké byly první dny?
Zážitek byla už samotná cesta z letiště, když jsme projížděli kolem příbytků místních obyvatel. Jinak tady vše kolem olympioniků šlape tak, jak má. Aktuálně jsem ještě nevstala z postele (smích). Následuje snídaně v místní obří jídelně a pak cesta na závodiště. Tam jsem se moc těšila, naši loď jsme viděly po dvou měsících. Dala se do kupy a hned jsme se projely. Máme ještě pár dní do závodů, takže má pro nás trenér připravený normální trénink, zatím není na programu žádné šetření.

Pojďme se ohlédnout za vaší cestou na Letní olympijské hry. Jak těžká to byla kvalifikace?
Na loňském mistrovství světa jsme se umístily na první nekvalifikované pozici. Bylo to ale tehdy strašně vyrovnané i ve finále C a D byly velmi rychlé lodě. Takže jsme věděli, že přes zimu musíme udělat pořádný kus práce. Pokud jsme chtěly, aby to klaplo. A podařilo se (smích). Už od ledna jsem z toho byla nervózní, nejhorší to bylo před evropským šampionátem. Čekaly nás dva velké závody v řadě, přitom to nebylo dlouho, co jsme slezly ze skifu, na kterém jsme musely jet republikové mistrovství na dlouhé dráze. Měla jsem pocit, že na dvojskifu nemáme moc najezděno. Ale mistrovství Evropy dopadlo nad všechna očekávání, byly jsme třetí a já od té doby byla jak na trní. Přála jsem si, abychom byly v Luzernu a popraly se o zbývající dvě postupová místa na olympijské hry. Měla jsem nepopsatelnou radost, když se nám to podařilo.

Kdy vás vůbec uvidíme v akci?
Začínáme závodit už 6. srpna, finálové jízdy dvojskifu jsou pak na programu 11. srpna.
Vy už jste byla na LOH v roce 2012, kde z toho bylo sedmé místo. Jaké cíle máte letos v Riu?
Myslím, že tu můžeme pouze překvapit. Kdybychom se prodraly do finále A, tedy mezi šest nejlepších, byl by to pro mě velký úspěch.

Několik sportovců vzdalo svou účast v Brazílii z obavy viru zika. Jak jste na tom byla vy?
Komárů se nebojím, o neúčasti jsem vůbec nepřemýšlela. Jak řekl Mahe Drysdale: „Šance chytit ziku během olympiády představuje pravděpodobnost 3,2:100000, šance stát se obětí v Riu je 35,7:100000, šance zabít se na silnici v Novém Zélandu je 7,3:100000." A to si myslím, že u nás je pravděpodobnost nehody ještě vyšší. Ze ziky obavu opravdu nemám.

Před 4 lety jste byla ve dvojskifu se svou starší sestrou, ta ale v roce 2013 ukončila kariéru. Nemrzí vás, že tam 
s vámi letos nebude?
Když Jíťa skončila, tak mě to samozřejmě hodně mrzelo. To ona mě přivedla k veslování a držela mě i v slabších obdobích. Byla mi vždy nejen sportovním vzorem. To platí i teď. Že skončila, samozřejmě chápu. Byla pro mě takovým tahounem, takže to bylo těžké, když odešla. Ale byla jsem trpělivá a dokázala se postupně zvednout. S novou parťačkou nám to funguje, z toho mam radost. Ale cesta zpátky nahoru bývá asi složitější. Takže máme co dohánět.

Pokud budete mít na LOH nějaký volný čas, jak ho využijete?
Volný čas zatím žádný prakticky nebyl. Ale pokud se nějaký najde, není problém se tu zabavit. Nejdřív se půjdu projít po vesnici, to jsem ještě nestihla. Po závodech budeme mít tři dny do odjezdu, takže bych ráda navštívila sochu Ježíše nad městem a také Copacabanu.

Hodně se diskutovalo o zázemí a celkové připravenosti Brazílie na olympiádu. Jak to vidíte vy?
Zázemí je dobré. Něco je ještě v procesu, ale není to nic zásadního. Všechno tu funguje. Máme skvělý tým 
v čele s Martinem Doktorem, který nám tu vše před našim příjezdem připravil.