Ten se sice narodil 29. 9. 1942 v Přerově nad Labem, svůj boxerský život ale nejvíce spojil s děčínským boxem, kde se stal velkou postavou tohoto chlapského sportu. S boxem Kučera začínal v polovině padesátých let a měl štěstí, neboť ho hned vzal pod svá trenérská křídla jiný děčínský boxer Antonín Nekola. Díky němu i dalším zainteresovaným osobám se stal v dorostu mistrem republiky, což pak zopakoval ještě šestkrát v kategorii mužů, kde byl navíc čtyřikrát ve finále a jednou získal bronz.
Svého sportovního vrcholu dosáhl na OH v Tokiu v roce 1964, kde došel pod vedením trenéra Františka Capla do čtvrfinále. Do semifinále ho nepustili doktoři kvůli poranění oka a Kučera tak přišel o bronzovou olympijskou medaili. Pak se zúčastnil i OH v Mexiku, tam ale výraznější úspěch nezaznamenal. Byl také držitelem bronzové medaile z Mistroství Evropy v Berlíně. Pravidelně se zúčastňoval těch nejprestižnějších turnajů po celé Evropě, kde získal spoustu dalších velmi cenných úspěchů. Za celou svou kariéru vyhrál ve vahách 63,5 a 67 kg na 360 zápasů, sedmkrát byl jeho duel vyhlášen jako nerozhodný a 32 zápasů prohrál.
Poslední rozloučení s vynikajícím sportovcem a kamarádem se koná v pátek 25. května od 12.30 ve velké obřadní síni na Olšanských hřbitovech v Praze. Všichni budeme vzpomínat.
