Historické hradiště Vyšehrad se tyčí nad Vltavou tak trochu stranou centra Prahy i stranou zájmu Pražanů a zahraničních turistů. Zatímco Pražským hradem proudí každý den davy, ve vyšehradských parcích, na hradbách a kolem zdejších památek potkáme ve všední podzimní den jen několik maminek s kočárky, pár pejskařů a několik běžců. Žádná turistická skupina vedená paní průvodkyní s deštníkem, jen jeden starší manželský pár fotící si zdejší památky na mobil.
Přitom Vyšehrad má rozhodně co nabídnout a hlavně - má stále čím překvapit. Plných 85 procent archeologických terénů je tu dosud neprobádaných. Archeologové vědí, že se tu nachází stavby z 10. století a doby pozdější a na rozdíl od Pražského hradu by měly být z velké části dochované.
Vedoucí archeologického výzkumu na Vyšehradě Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR vysvětluje, jak se tady zakonzervovaly stavby z počátku české státnosti právě díky tomu, že místo později prudce ztratilo na významu. „Pražský hrad nikdy nepřestal být mocenským centrem, proto se neustále přestavoval a starší vrstvy tak mnohem snáze zanikaly. Zpočátku se jednalo o úzký ostroh, a aby se sem všechny stavby nezbytné pro fungování tohoto centra vešly, musely se svahy mohutně rozšiřovat, takže se tu přesouval materiál ve velkém. K jádru těch nejstarších staveb se na rozdíl od Vyšehradu už asi nikdy nedostaneme,“ vysvětlil.
Když běžný návštěvník zavítá na Vyšehrad, leckdy tak činí hlavně kvůli zdejšímu slavnému hřbitovu, kde je pochováno na šest set českých osobností. Mnozí zahraniční turisté sem například chodí kvůli hrobce Antonína Dvořáka. Zavítá-li sem člověk kvůli památkám, přitáhne jeho pozornost zejména majestátní bazilika svatého Petra a Pavla. Založil ji v 11. století první český král Vratislav II. a díky svým vysokým věžím je viditelná do dalekého okolí.
Pod zemí našli základy kostela
Jenže možná ještě pozoruhodnější část české historie se skrývá v nenápadné budově Starého děkanství. Kdo vejde zdejší brankou dovnitř, spatří částečně odkryté zbytky románské baziliky svatého Vavřince, rovněž založené Vratislavem II. A pod ní odhaloval Varadzinův tým od roku 2011 do roku 2019 dokonce kostel z 10. století, na tehdejší dobu unikátní svými velkolepými rozměry i tvarem. Vymykal se tehdejším českým poměrům, podobné stavby tu vznikaly až o dvě stě let později.
„Dodnes nevíme, kdo měl takto smělý záměr a dal kostel postavit. A také nevíme, proč se projekt zastavil a vznikly jen základy. Muselo jít o panovníka, ale museli bychom přesněji objekt datovat abychom věděli, kdo to byl. Pramenů není mnoho, jsme na počátku českého státu,“ říká Varadzin.
Pražský Vyšehrad pod zemí ukrývá stavby z 10. století, známe jen nepatrnou část
Velké překvapení znamenal tento objev i pro nestora archeologického výzkumu na Vyšehradu Bořivoje Nechvátala, na jehož práci Varadzin navazuje.
„Zjistili jsme překvapivě, že máme byzantskou stavbu. Takže se ukazuje nový pohled na nejstarší architekturu přemyslovských Čech. O románském stavitelství můžeme říct, že ho trošku známe. Ale najednou je tady Byzanc, což je velká věc. Na Velké Moravě jsou stavby západního typu, rotundy a baziliky, a tady najednou křížová centrála, která je něco neopakovatelného. Svým významem to překračuje naše poznání,“ uvedl před časem pro stránky Paměti národa.
V roce 2019 archeologové navíc odhalili dílnu na výrobu stříbra z rudy a na zpracování zlata ještě v době před Vratislavem II., tedy v období, kdy se v Čechách podle některých badatelů ještě žádné stříbro nevyrábělo, pouze dováželo nebo zpracovávalo například přetavováním arabských mincí do českých denárů.
Stále je co objevovat
Další tajemství Vyšehradu nebude snadné odhalit, Ladislav Varadzin by se o to přesto rád pokusil, až vypublikuje výsledky skončených starších výzkumů. K dispozici má moderní vybavení jako například georadary, schopné „skenovat“ objekty v podzemí. Na vyšehradské podmínky je však i současná technologie leckdy krátká. „Vrší se tu jeden terén na druhý s různými materiály, které různě odrážející paprsky našich přístrojů a zkreslují tak výsledky. Bez dalších výkopů to tedy moc nepůjde, nebo budeme muset počkat na dokonalejší technologie,“ říká.
Rozhodně by bylo co objevovat. Na místě dnešního parku u baziliky svatého Petra a Pavla se nachází sídlo Přemyslovců a později i Lucemburků, pod současným hřbitovem bychom našli Vyšehradskou kapitulu, ve středověku mimořádně významnou a dodnes fungující církevní instituci. „Tehdy měla obrovské příjmy a působilo zde dvanáct kanovníků. Domníváme se, že každý kanovník měl vlastní rezidenci a mohlo by jít o stavby postavené ještě v románském slohu. Dosud nemáme ponětí ani o jedné z nich kromě náznaku jedné rezidence z gotické doby,“ popisuje archeolog.
Odborníci by také rádi nalezli zřejmě nejstarší zdejší rotundu Jana Evangelisty, pravděpodobně vysvěcenou druhým českým biskupem Vojtěchem na konci 10. století. Ve 13. století se rekonstruovala, ale pak záhadně zmizela a žádné další prameny se už o ní nezmiňují.
Velké nejasnosti panují i v tom, proč se nějakou dobu pouhých tři a půl kilometrů od sebe nacházela dvě mocenská centra se sídly panovníků – Pražský hrad a Vyšehrad. „Dlouho se mělo za to, že jde o jakýsi trucpodnik Vratislava II. vůči jeho bratrovi Jaromírovi, pražskému biskupovi sídlícímu na Pražském hradě. Tuto představu, opírající se o zjednodušené čtení jedné pasáže v Kosmově kronice, lze ale odmítnout,“ říká Ladislav Varadzin.
„Víme, že už před Vratislavem II. šlo o významné mocenské, církevní i ekonomické centrum, za Vratislava dokonce významem a výstavbou předehnalo Pražský hrad, ač tento panovník rozvíjel obě místa za cenu obrovských nákladů. Rozhodně nešlo jen o nějakou ‚panovnickou daču‘ nad řekou. A najednou v roce 1140 přestává Vyšehrad jako mocenské centrum fungovat, tehdy ho Pražský hrad dohnal a předehnal i po stránce stavební a sláva Vyšehradu se již nikdy plně neobnovila,“ líčí Varadzin s tím, že Karel IV. tu sice vybudoval novou panovnickou rezidenci, ale ta neměla primárně plnit roli vládního centra.
I tato okolnost zůstává jednou ze záhad českých dějin.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
