Všechny tři muže, Carla Augusta Dittricha staršího a jeho stejnojmenného syna a Franze Preidla spojuje mnohé. Působili v 19. století. Věnovali se stejnému oboru, obě dvě rodiny vytvořily textilní impéria. Patřili mezi významné mecenáše, kteří se výraznou měrou zasloužili o rozkvět svých měst. Spojovala je také národnost. Jak je patrné ze jmen, byli českými Němci.
Možná i proto doposud ani v jednom z měst neměli nic, co by jejich nejslavnější občany připomínalo. Přitom jak Dittrichové, tak Preidl patřili ve své době mezi velmi vážené občany. Zasadili se o stavbu škol, parků, obnovu kaple nebo budování vodovodu. Preidl se dokonce stal starostou České Kamenice.
Před deseti nebo patnácti lety by bylo kvůli přetrvávajícím národnostním rozepřím těžko představitelné jít Preidlovým parkem k Preidlově hrobce nebo k Dittrichově hrobce v Dittrichově parku Dittrichovou ulicí. Obzvlášť, když byla ještě nedávno ulicí Smetanovou.
Tedy ulicí pojmenovanou po tvůrci české národní hudby, kterého dnes zná celý svět. Co na tom, že jeho prvním jazykem byla němčina, česky se začal učit až jako dospělý později a na svět přišel jako Fridrich.
