Pracovat na západě je pro mnoho lidí snem, řadě z nich se to ale změnilo v noční můru. Mají totiž smlouvy v Nizozemsku nebo Lucembursku, jezdí na lodích na kanálech nebo na Rýnu. Nevztahuje se tak na ně výjimka pro lidi pracující v okolí česko – německých hranic. Výjimky ministra vnitra Jana Hamáčka totiž s nimi nepočítají. Nemohou tak jezdit na lodě. Ti, kteří se naopak vracejí, musí do dvoutýdenní karantény.

Nemožnost vyrazit do práce je připraví o desítky tisíc, se kterými ve svých rodinných rozpočtech počítali. Nejsou ale jediní, které mimořádná opatření finančně velmi zasáhnou. Ztráty počítají také hospodští a provozovatelé restaurací, velkou část jejich klientely často tvoří zahraniční hosté, převážně z Německa. Ve stejné situaci jsou také například kadeřnice, především ve městech ležících přímo na hranicích. Mnohem méně zákazníků mají ale také cestovní kanceláře a cestovní agentury. Ti všichni nyní jen koukají, o kolik peněz přijdou. „Diskutovat o tom, jak pomoci těmto lidem, bude možné teprve poté, kdy budeme znát škody,“ řekl na páteční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Jan Hamáček.

Taková slova ale lidem závislým na příjmech spojených s otevřenou hranicí nemohou stačit. Vláda by měla jasně říct, v jaké výši a komu bude kompenzovat vzniklé škody. Řada lidí se totiž může dostat do existenčních problémů a nejasná slova jejich hypotéky nebo útraty za jídlo nezaplatí.