Když děčínští radní odvolali ředitelku zámku Ivetu Krupičkovou, nenechala bouřlivá reakce na sebe dlouho čekat. Vcelku pochopitelně, zámek je oblíbený a úspěšný. Oproti jiným podobným památkám jej vzali za svůj především místní, kteří rádi chodí na zámecké akce, prohlídky nebo jen na příjemné procházky zahradami.
Šéfredaktor Děčínského deníku Alexandr Vanžura.
Vznikla tak výzva, která vyjádřila znepokojení nad odvoláním Ivety Krupičková a nad dalším směřováním zámku. Obzvláště poté, kdy se radnice přestala tajit tím, že chce do čela zámku ekonoma a manažera. Pod výzvu se během necelých dvou týdnů, po dobu kratší, než po jakou bylo otevřené výběrové řízení na místo ředitele zámku, podepsalo přes 3 100 lidí. Často šlo o význačné osobnosti kulturní a akademické obce z Česka i Německa. Od prorektora Univerzity Karlovy profesora Jana Royta přes ředitelku zámku Weesenstein Andreu Dittrich až po vedoucího oddělení zámeckých knihoven Národního muzea Petra Maška. Mimo oficiální výzvu vyjádřili podporu také zástupci bývalého majitele děčínského panství rodu Thunů. Na stranu Krupičkové se postavil třeba Thomas Thun nebo Róza Thun, polská europoslankyně.

Tyto všechny význačné osobnosti byly ale primátoru Jaroslavu Hroudovi málo. „Kde máte ekonomy, manažery, ředitele soukromých firem?“ ptal se při čtvrtečním jednání zastupitelstva. I tací se v seznamu podporovatelů stávající ředitelky najdou. Třeba ředitel jedné z předních evropských firem na opravy železničních vozidel Ryko Martin Vošta. Výzvu podepsal také primátor Jaroslav Hrouda, který se rád prezentuje jako úspěšný manažer. Hroudův podpis po výzvou mnozí považují jen za jakousi hru. Podle svých slov Ivetu Krupičkovou na poli kulturním a památkovém podporuje. Jen ty finance by mohly být na tom lépe. Třináct a půl milionu dotace z městského při šestimilionových výnosech se mu zdá příliš.


Děčínské ANO, stejně jako to celostátní, neustále mluví o tom, že je potřeba stát, město, zámek řídit jako firmu. Jenže jako firmu lze řídit pouze firmu. Obzvláště významné kulturní instituce, jako je třeba děčínský zámek, nelze poměřovat pouze na základě ekonomických ukazatelů. U podobných zařízení, jako je děčínský zámek, je neméně důležitý také kulturní rozměr, který se penězi těžko vyjadřuje. Jak se během pouhých dvou týdnů ukázalo, myslí si to také 3 116 signatářů výzvy.