Českou republiku, stejně jako celý region střední Evropy, trápí poslední roky výrazné sucho. Podle odborníků chybí v půdě přibližně čtyři miliardy kubíků vody, což je deset po okraj naplněných přehrad na Lipně. Studny jsou bez vody, pole jsou z nedostatku vláhy popraskaná již v polovině dubna. A podle výhledu meteorologů je v dohledné době žádné srážky nenapojí. Situace je natolik vážná, že se jí začala zabývat i česká vláda a ministerstva zemědělství i životního prostředí připravily nejrůznější programy na udržení vody v krajině. Jedním z prosazovaných způsobů je stavba přehrad.

Problémem těchto poměrně nákladných staveb je ale to, že pomohou vylepšit podmínky je ve svém nejbližším okolí, jako by to mu bylo u děčínského jezu. Na náhorní planině nad údolím řeky by už o žádném zlepšení nemohlo být ani řeči. Přitom za velké peníze, které tato díla budou stát, je možné udělat i hodně muziky, která bude slyšet na daleko větším území. Problémem jsou například velké lány polí, které patří k největším v Evropě.

Podle premiéra Andreje Babiše, jehož bývalé firmy na takových polích také hospodaří, by s vlastními nápady a iniciativami měly přijít obce a města. Především na těch menších, kde jsou odkázání na místní zdroje vody, si problémy se suchem uvědomují již delší dobu. Snaží se například vracet do krajiny polní cesty lemované alejemi nebo budovat rybníčky. Zodpovědní zemědělci pak obnovují remízky. Ty jim sice přinášejí komplikace při hospodaření na takových polích, ale udrží v nich vodu. Ochránci přírody se pak snaží obnovit nebo udržet mokřady. „Udržení těchto míst, která jsou schopna zadržet vodu, může mít zásadní význam pro celkové mikroklima a zdravý vodní režim celé krajiny. Pestrá krajina je prostě odolnější vůči extrémním výkyvům počasí,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Do loňska se pustila agentura do 1 500 menších projektů za sto milionů, dalších 264 větších vyšlo na 2,6 miliardy.

Zatím pozadu zůstávají především větší města, která díky napojení na velké vodovody sucho tolik nepociťují. Ale i ta mohou pomoci s udržením vody. Třeba přeměnou velkých asfaltových nebo betonových ploch na propustné povrchy. Jedním z největších problémů totiž je to, že většina srážek od nás velmi rychle bez užitku odteče. Podobné nenásilné a poměrně levné intervence přitom sucho pomohou zvládnout lépe než pár přehrad za miliardy korun.