Již řadu měsíců se mluví o tom, že na sociální služby stát letos vyčlenil málo peněz. V posledních dnech a týdnech se začíná projevovat jak málo peněz to je ve skutečnosti. Například do Ústeckého kraje poslal o třetinu méně peněz, než kolik jednotliví provozovatelé, většinou neziskovky nebo příspěvkovky měst, požadovali. A to přesto, že ten samý stát nařídil provozovatelům domovů důchodců, azylových domů nebo nejrůznějších denních stacionářů pro postižené, aby svým zaměstnancům zvedli výplaty.

Jedním z takových zařízení, které zatím nedostalo všechny potřebné peníze, je například zcela ojedinělý Domov svaté Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou. Ten poskytuje své služby maminkám, které se o své děti neumí postarat, povětšinou kvůli menším mentálním schopnostem. Učí je základní věci jako je nakupovat, hospodařit s penězi nebo prát. Největší odměnou pak je pracovníkům domova, když se taková maminka dokáže postavit na vlastní nohy a udrží se na nich.

Teď těmto lidem, a nejen jim, stát přidělává starosti. Nevědí totiž, jak dlouho si své největší odměny budou moci užívat. „Letos jsme dostali o 1,5 milionu korun méně, než kolik jsme požadovali. To jsou čtyři měsíce provozu domova,“ řekla Deníku ředitelka Domova svaté Máří Magdalény Marcela Dvořáčková.

Doposud nikdo provozovatelům sociálních služeb neřekl, že peníze nedostanou. Ale ani je neuklidnil, že se nemusí bát, že potřebné finance v průběhu roku dorazí. V podobné nejistotě byla sociální zařízení v minulosti již mnohokrát. Nikdy to ale nebylo v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy by státu teoreticky neměly chybět peníze na to, aby se postaral o lidi v nouzi.

A opravdu nouzí zřejmě netrpí, když si může dovolit vyhodit do vzduchu šest miliard korun za naprosto zbytečné slevy na vlaky a autobusy pro seniory, děti a studenty. Stát by se měl totiž nejprve postarat o ty, kteří si sami jinak pomoci nemohou. Teprve poté, když mu zbude, může platit i zbytné věci. Například slevy na vlaky.