V tu chvíli se zastavily na hlavním železničním tahy z Česka do Německa všechny vlaky, železničáři museli vypnout elektřinu v trolejích. Mezinárodní expresy tak nabíraly i více než tříhodinová zpoždění, několik osobních vlaků musely České dráhy odříct. Škody tak budou šplhat nejméně do stovek tisíc. Vlaky se znovu bez omezení rozjely po více než sedmi hodinách.
Proč muž na sloup vylezl není zatím známo. On sám tvrdil, že jej policisté hledají, protože utekl z psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích. Její ředitel Jiří Tomeček ale médiím řekl, že nikoho nepostrádají a za poslední tři týdny neevidují žádný útěk. Ale že zároveň nemocnice není vězením.
Muž na sloupu se téměř okamžitě stal vděčným tématem diskuzí na sociálních sítích. Spousta lidí byla naštvaných, protože se třeba nedostali do práce. Nebo na letiště do Berlína, odkud měli letět na dovolenou a kvůli zpoždění vlaku nikam neletěli. Většina lidí jen nadávala, jaký je to moula, že jen komplikuje lidem život. Někteří se mu vysmívali. Někteří mu ale přáli to nejhorší, smrt. Našlo se nemálo takových, co tvrdili, že železničáři elektřinu v trolejích vypnout neměli, případně litovali, že nespadl a při pádu z vrcholku stožáru, kde hodiny stál.
Je snadné si zanadávat, stejně jako je snadné přát tomu člověku to nejhorší. Mnohem méně snadné je se pokusit se vcítit do jeho kůže. Stačí přitom velmi málo a na tom sloupu může být kdokoliv z nás. Hranice mezi duševní pohodou a duševní nepohodou či nemocí je totiž velmi tenká.
Na stožár na děčínském nádraží vystoupal muž, který hrozil sebevraždou. Foto: Alexander Vanžura