A opravdu, několik dní po imigrační vlně se lidé sešli u volebních uren. Ve Hřensku s více než osmdesáti procentní účastí. Šlo tam totiž o mnoho, přinejmenším o deset milionů ročních výnosů ze soutěsek. A za to stojí už trochu bojovat. A tak se po hromadném stěhování dostalo i na žaloby na platnost voleb. Nejprve ke krajskému soudu, následně stížnost k soudu ústavnímu a nakonec opět ke krajskému. Čas pomalu plyne, týden za týdnem, měsíc za měsícem. A rázem to bude rok, co hřenští své zastupitelstvo mají a zároveň nemají. Podle vyjádření ministerstva vnitra totiž v případě zneplatnění voleb nebudou platná žádná usnesení přijatá v tomto volebním období. A to je pro Hřensko v současné době snad ještě horší zpráva než varování meteorologů před povodňovou vlnou na Kamenici. Nejníže položená obec u nás totiž nemůže čerpat dotace, nemůže uzavírat žádné smlouvy, přijímat obecní vyhlášky. Proč? Protože by hrozilo, že bude muset například desítky milionů dotačních korun vracet. A to by pro obec s pár stovkami obyvatel bylo likvidační. Je nepochybné, že si za to mohou hřenští částečně sami. Kdyby nelákali do obce nové obyvatelé, údajně za pět tisíc korun, neměli bychom se dnes o čem bavit. Vše by bylo v pořádku, obec by nějakým způsobem fungovala a mohla by přijímat svá rozhodnutí bez obav. Ale vina neleží jen na místních „incommingových agenturách“. Ta leží z velké části také na naprosto neschopných českých soudech. Ty jsou totiž schopné se sejít jen jednou za několik měsíců, přičemž jednání o platnosti voleb by měla mít tu nejvyšší prioritu. Zatím to ale vypadá, že má leccos, jen toto ne. Jak si totiž jinak vysvětlit, že soud předvolá pět desítek svědků a na jednání si vyhradí jeden jediný den? Další jednání pak svolá až na druhou polovinu září, nikoliv hned na druhý den. Je totiž možné předpokládat, že takové kvantum lidí se za jeden den vyslechnout nedá. Takže pokud nakonec volby zruší, budou lidé ve Hřensku čtvrtinu volebního období bez řádného zastupitelstva. Úmysl – nebo neschopnost si zorganizovat čas?