Velkou částí příjmů národních parků tvoří peníze utržené za prodané dřevo. Podle NKÚ to je v průměru 44 procent z celkových příjmů, v Českém Švýcarsku je to až kolem 60 procent. Národní parky se především letos potýkají s volným pádem cen dřeva, který je zapříčiněný jeho obrovským nadbytkem na trhu. Majitelé lesů a následně zpracovatelé se musí vypořádat s ohromným množstvím dřeva po kůrovcové kalamitě, která ještě rozhodně neskončila. Navíc jen o několik měsíců dříve trh zaplavily stovky tisíc kubíků dřeva po řádění několika vichřic.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové stát novou koncepci financování chystá. Hotová by měla být do příštího roku a měla by se opírat o státní dotace, eurofondy nebo i úspory v nákladech. Původní koncepce měla být přitom hotová už před dvěma lety.

Kromě státních a evropských peněz se nabízí ještě jeden způsob financování, ve světě naprosto obvyklý. Tím je vstupné do národních parků. Podobně jako ve světě by bylo třeba vstupné mít na rozumné výši a vyškrtnout z povinnosti jej platit místní. Aby bylo možné vstupné do Českého Švýcarska, stejně jako do ostatních národních parků, by bylo nutné změnit některé zákony. A je zřejmé, že by se takové opatření nesetkalo s nadšeným přijetím.

Zavedení vstupného by navíc mohlo mít ještě jeden efekt – mohlo by snížit počet turistů, který je na mnoha místech Českého Švýcarska neudržitelný. Ročně jich přijede na 750 tisíc a jejich počet každoročně roste dvouciferným tempem. Ti by si navíc mohli více vážit turistické infrastruktury, pokud by věděli, že na ni sami přímo přispěli.