Kliknutím zvětšíteObce se zaštiťují tím, že bojují proti nepřizpůsobivým, chtějí zajistit lidem v okolí klid a bezpečí. Prakticky není většího města, kde by nějakou problematickou lokalitu neměli. Když zákonodárci dali obcím možnost omezit výplatu jedné dávky, řada starostů zajásala a hned možnost využila. A to i při vědomí, že na ně stát přenáší zodpovědnost za vlastní neschopnost s byznysem s chudobou zatočit.
Politici dlouhé roky říkají, že je potřeba bojovat proti předraženým nájmům placeným z peněz nás všech. Ve skutečnosti pro to nic neudělali a odpovědnost, jako již tolikrát, hodili na obce. Mezi města, která se do zón pustila, patřil například Varnsdorf nebo Děčín.
Proti vyhlašování zón dlouhodobě vystupují odborníci zabývající se sociální oblastí, například Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi. „Bezdoplatkové zóny fungují jako absolutní nástroj represe. Populističtí politici po nich volají a ukazují tak voličům, že jsou razantní,“ řekl Šimáček Deníku Referendum a zároveň zmínil Děčín jako dobrý příklad toho, jak je možné takovou věc dělat, pokud se pro ni města již rozhodnou. Tedy na malém, skutečně problémovém území.
Jedno známé a prověřené pořekadlo praví, že na složité problémy není jednoduchých řešení. Vyhlášení bezdoplatkových zón, především na územích celých měst, takovým jednoduchým řešením složitého problému je. Je totiž mnohem jednodušší vyhlásit některý dům nebo některou ulici za doplatků na bydlení nehodnou, než se snažit o dlouhodobou, intenzivní a kvalitní terénní sociální práci. Ta je nákladnější, obzvlášť pokud se na terénní pracovníky nepodaří sehnat dotaci, a její výsledky jsou viditelné za mnohem delší dobu. Ale pokud je kvalitní, jsou i její výsledky dlouhodobé. Problémoví lidé se totiž vyhlášením bezdoplatkové zóny nevypaří. Oni se jen přestěhují o dům, ulici nebo město dál.
70
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
